Protistresový přípravek pro prasata

vynález ae týka protistresováho prípravku pro prasata, s disposici k prssečímu atresovćmusyndrom včetně Iyndromu maligní hypertermie, který usnadňuje také jejich lepší manipulovatelnos pri transportu, přehanêní apod. Protistreaový prípravok na bázi etylslkoholu potlačuje praaečí stresový syndrom (PS 8) včetně maliqní hypertermie (na). tyto syndromy půnobují straty v produkci vepłováho nasa.Dosavadní metody, ktoré jsou výzkumu navrhovany, či částečně v praxi uváděny k potlače ní rss a MH, tkví zejména v eelekoi potonků pleuenných zvírat. ryto metody jsou neekonomickěa pracovné náročné a vyžadují si opakovaní po mnoho generací zvírat. nalií farmakologiokě roiení má radu nevýhod, z nich nsjvětlí jsou naladouoí účinky a vysoka cena. kezidua farme) se ukladají ve evalech a jatrech. a proto je určena značne ochranná lhůta pred jatsćnym spracovaním.všechny uvedené nevýhody odstraňuje ndsledující vynálezu, kterým je protistresový prípravok pro prasata s dispozici k pss a HH. Prípravek, ktorý byl prasaty poiit, umožňuje také jejich snadnou ovladatelnost. Prípravok je dále doohucen a aromatizován extraktem z krmnš pasty (KP) či maaokoatního rozvaru (HR), ktoré jsou vyrobeny predepsanýlni technologickými postupy z katilerních surovín. Pro praeata se tak prípravek stáva aronaticky velmi atraktivní. Naopak pro člověka je tento příprava) denaturovan, protože KP či Mlrmají typický pach po kaťilérních suroviních. Prípravok je nutno porídit tak, aby l 000 m 1 vodného roztoku obsahovalo 40 až 45 l hmot- etylalkoholu, 1,5 a 20 t hmot. extraktu z XP či HR a O a 3 t hmot. polévkovćho korení. Roztok je nutno dobre promíchat.Extrakt z KP či MR se pripraví smíchaním s koncentrovanym etylalkoholem v poměru 11 etylalkoholu na 0.5 kg KP či MR. Tato změn se v dobre uzavrené nádobě nechá stát případně až u dnů pri teplote 5 °C. Potě se extrakt scedí a zbytok vylisuje, prípadné sediment je možno odstranit poznocí odstredivky. Pri praci je nutno achovávat predpisy o praci s etylalkoholem. Porízený prípravok je nutno uchovavet v dobre uzavrenýoh nadobaoh. Pri. použití prípravku na místě, obyčejnä v hale. ae prípravok àpět pronícha a radí se pitnou vodou či syr-matkou na koncentraci 2 až 12 i hmot. etylalkoholu.Prasatům je podava v rozmezí 0,48 q až 1,6 l q etylalkoholu na l kg hmotnosti avírete. Množství, případně frekvence podavaneho prípravku se rídí kategorií prasat. délkou a silou püaobícího stresu. stlrím a potravinovym rerimon zvírat. Potravinový režim zvířat. pred nanipulací, či naatoupenín stresu. je treba rídit tak, aby pri podaní prípravku byla zvířata ízniva a vie vypila. ro se dosâhns naprurtek, re podle venkovních a vie vnitrních klimatických poměru v hale se prasatůa nejnáně 12 až IB h nepodú žádný nápoj sni rídkě krmení. Ivírata pijí dle individuální chuti, je však treba prosto zarídit a dohládnout, aby pila všechna zvířata. Príznaky použitého alkoholu se u prasat projevují zmenňenou reakcí na uevní podnněty a narułenou svalovou- eouhrou. Praaate ae prestavají hat člověka a dokonce vyiadují společnost. v tento stavu je silně sníłena poplachovi reakce na stres a je zanezono cela hypertermní reakciu, ktera je doprovoden na.výhody łeienóho problćmu vynalozen, mimo navozend ochrany prípravkom proti nm a 4 rss spočívajíądale v tom, le zvírata mají rorłírene krsvní rečirtě, včetně zvýłene psrirerní vasodilataoe. anírenou popiachovou reakci na stres a svýlený łtlum centrální nervové aouatavy. z těchto skutočností plynou dalií významná výhody. Některé z nich jsou tyto1) snadná manipulace se zviraty pri transportu prehlnění apod. Hm dochází ke snížení pracnosti jak u prvovyrobců. tak i pri porłłení na jatkach nosného průmyelu.2) Pohyb prasat pod vlives etylalkoholu je sice poněkud pomalejłjí a topornijlí oproti prasatům. ktera nepolila alkohol, ale jejich pohyb aevdäje preválni v jednom saěru. Prasata, která nejsou pod vliven prípravku se různł otłcejí, vracejí se, 3 . 260567blokují cestu ostatním. Haskladñování zvířat je u prvovýrobce 1 na jatkách masného průmyslu o 40 až 60. rychlejší. Uspořádaně jdoucí prasata také umožňují kvalitnější přejímku prasat pracovníky mannáho průmyslu n prvovýrobce.3) U zvířat, která požila přípravek, nemusí být použity tvrdé donucovací metody k pohybu. Proto nedochází k tak častým ranšním a krevním Výlevům do svaloviny,která si mohou zpñsobit taká prasata mezi sebou navzajem. Totéä platí o zranění kůže prasat. Výsledkom jsou tedy meněí ztráty a vyšší kvalita masa a kruponů.4 Etylalkohol proti jiným farnakům je dobře rozpustný ve vodě, na malou molekulu a tak preniká buněčnou membránou stejně rychle jako voda. Z toho plyne relativně rychlý nástup účinku etylalkoholu a jeho vhodně dlouhé trvaní. Narodí 1 od ostatních farmak odpadá problém přesného dávkoviní.5) Etylnlkohol je fyzioloqická látka, která se relativně rychle odbourává ještě za života zvířat. zbytky etylalkoholu po zabití zvířete jsou zcela odpsřeny či oxidovány při tepelném zpracování masa či krve. Po odbourání ctylalkoholu za života zvířat jsou zvířata ospalá s dlouhodobě sníženou reaktlvitou. I tento stav je płíznivý pro manipulaci se zvířaty v případě, že dojde ke zpoždění v transportu.6 výrobní náklady etylalkoholu jsou velmi nízke, což neplatí pro jiná farnaka. Parmaka sma, čí jejich komponenty jsou dovážena z devízové oblasti.7) Maso z porałených zvířat má mít v průmñru vyšší kvalitu za porałenou populaci,příznivějäí ukazatele pH, barva masa, procento remise vody apod. zhoršení těchto ukazatelů je v literatuře spojovano se vznikom MH.8) ve srovnání s ostatními tarmaky má etylalkohol výjimečně postavení, neboč je jak farmakem, tak 1 zdrojem energie. Takový zdroj energie je zejména důležitý u prepravy prasat masnámu průmyslu, kdy zvířata musí být hladová.9 I Při vyhnání na vyháněcí rampu či před ní podaný přípravek prasatům snižuje mezi nimi boj o sociální pozici.10) Navrhovaný přípravek je chučově 1 čichově atraktivní pro všechny kategorie prasat, ale pro člověka je čichově i chučově silně odpudivý. Takto je znemožněno jeho požívání člověkem.Dále budou popsány dva příklady aplikace protistresového přípravku.zkouška se uskutočnila na 150 prasatech ve výkrmu. Prasata pocházela 2 různýchmasných plemen. zvířata byla hnána na rampu, která je přímo napojena na halu. Hodinupřed tím byl pokusné skupině 60 prasat podán protístresový přípravek naředěný pitnouvodou na cca 4 S koncentrnci etylalkoholu. Každé prase v pokusné skupině požilo cca72 ml etylalkoholu a v průměru na 1 kg hmotnosti zvířete 0,52 g etylalkoholu. zvířatabyla napojena naposledy předešlý den v poledne. V době transportu nebyly atmosfěrické podmínky nejpříznivější. Z pokusné skupiny, která měla 60 prasat, během vyhánění a transportu na jatky uhynulo 1 prase. Kontrolní skupina měla 90 prasat a byla napájena vodou ad libitum. Z této skupiny uhynulo během vyhánění a transportu na jatka 13 prasat a 4 prasata byla nrychleně odvezena na nutnou porážku na sanitní jatka vlastním vozem. Po porážoe zvířat byla sledována také kvalita masa v nkazatelích pH 1 h po porážce, pH 24 h po porážce, barva masa, ztráta vody odkapávaním a zjiščováno PSE maso. Bylo zjištěno, že tyto ukazatele jsou pro obě skupiny stejné.V další provozní zkoušce protistresového přípravku bylo vykrmováno 2 540 prasat s z toho jich bylo vyskladnüno v prvých dvou dnech 1 627 ks. Z vyskladñovaných praeat 978 jich bylo podrobeno provozní zkouics, tzn. byl jim podle kotců podán protistresový ptípravek. Płípravek byl łeuěn pitnou vodou či syrovátkou na koncsntraci cca 4 I obj. etylalkoholu. Płípravek byl podan půl hodiny až hodinu a půl pred vyháněním na rampu. Dávka etylalkoholu se pohybovala okolo 0.49 g na 1 kg hmotnosti zvířete. zvířata nedostala pít ani řídké krmení 10 až 15 h před podaním prípravku. Provozní zkoušku sledovali určení pracovníci státního statku a v průběhu ní se ke sledování spontánně płipoĺili pracovníci přejímky a porážky. Tato zkouška nemohla prokúzat významné snížený úhyn u prasat, která poäila přípravek, protože z prasat neošetřenýoh pŕípravkem uhynula pouze 2 zvířata a jedno zvíře bylo odvezeno na sanitní jatka. Při vlastním transportu na jatka automobilem byl úhyn o 6 kusu nižší než pri transportech uskutečněných dříve. Dále bylo zaznamenáno časové zkrácení o 40 až 60 l v jednotlivých üseoích traneportu z haly na jatka, tj. vyhnání z kotců do uličky haly či čela prostoru haly, z uličky na rampu, z rampy na transportní vůz a hnaní ohodbou do porálkové míntnosti v druhém patže objektu. Prasata. která požila etylalkohol byla v každém tomto úseku. včetně pordžková místnosti dobřeovladatelná. Praaata z kotcu pavilonu, kde byl podaván ptípravek, měla menlí počet podlitin a červených skvrn na kůži o jednu třetinu.Provedený pruzkum potvrdil potlaćení MH pomocí podávání roztoku etylalkoholu.Protektivní účinek etylalkoholu byl testovdn u souboru deseti prasniček Přeštického černostrakateho prasete o průměrné hmotnosti těle 30 kg. Praaničky byly krmeny směsi Cos - 1 a napájeny vodou ad libitum. Před převozem k pokusům byla zvířata dvakrát podrobena halotanovému testu s výsledkom halotan pozitivní. Jednalo se tedy o recesivní homozygoty,kteří při vyšší hladině stresu onemocnění maliqní hyperternlí. Jednu hodinu před provedením halotanového testu v laboratorních podmínkách vypila zvířata 4 obj. procentní vodný roztok etylalkoholu, který byl dochucen odpadem z pivovarskáho průmyslu. Každé zvíře vypilo v průměru 1 až 1,5 1 takutiny. Následná provsdený hslotsnový test, ktorý spočíval v inhalaci 4 8 Narkotanu spote v medicinálním kyslíku s prútokem směsi 2 l za 1 min. zjistil, že všech deset prasniček je halotan negativních. U zvířat tedy nedošlo k typickěmu natažení končetin.ani jiným znamkám poćínajícího syndromu HH, ani při pokračující inhalaci po třech minutách. Šíla natałení zadní končatiny byla po celou dobu pokusu nulová. Typický pokus této skupiny představuje časový průběh tři parametrů u víłete číslo 597. vyznačeným plnými kroužky na pŕipojeném obr. 1. všechna zvířata bez jakýchkoli problémů prvou část pokusu płežlla. V druhé části pokusu nebyl stejným zvížatům podáván před halotanovým testem roztok etylalkoholu. Halotanový test byl u všech zvířat pozitivní a jeho pokračování vedlo k vysoké hypertermní reakci, jak je vyznačsno u zvířat Č. 225 a 229 na připojeném obr. 1. Ležatý černý sloupec na obr. 1 a obr. 2 značí čas inhalace anestetika. Ve druhé čásit pokusu. ve které nebyl aplikovdn etylalkohol, skončila navzdory všem rezuscitačním pokusům všechna zvířata smrtí do 23 až 40 min. po začátku inhslace. Na připojenám obr. 2 jsou vyneseny průměrné rektúlní teploty při a po halotanovém testu u zvířat, kterým byl aplikován etylalkohol - plné kroužky - a u zvířat, kterým etylalkohol aplikován nebyl prázdne kroužky. Z tohoto obrázku je zřejmý vysoce ochranný účinek etylalkoholu. Při tomto pokusu bylo také pozcrováno změněné chovaní a nsrušení svalové souhry u zvířat. zvířata byla méně reaktivní na okolí, neprojevovala strach 2 člověka, případně s ním vyhledávala kontakt. Manipulace se zvířaty, kterým byl podán etylalkohol, byla nesrovnatelně snažší, než se zvíłaty, kterým byla podána pouze čistá pitná voda.Význam vynálezu je v jeho širokém uplatnění v těch odvětvích, kde dosud docházelo k velkým ztrátám při manipulaci se zvířaty. Výsledky se projeví zejména V prvovýrobě,masném průmyslu spod.1. Protiatresový přlpravek pro praaata s dispozici k prasečímu stresovému syndromu včetně ayndromu maligní hyperternie, vyznačujicí se tim, že 1 000 ml vodného rozotku obsahuje 40 až 45 I hmot. etylalkoholu, 1,5 až 20 hmot. extraktu z krmné pasty či maaokoatnihn rozvatu, případně masokostni moučky a 0 až 3 8 hmot. polěvkového kořeni.2. Příprava extraktu podle bodu 1, vyznačujíct se tím, že zdravotné nezávadná čerstvá krmmá pasta či starillzuvaný nanokoatni rozvar, případně moučka ae přidá do etylalkoholu o 90 ał 96 t obj. v poměru 1 litr etylalkoholu na 0.5 kg krmné pasty čí masokostního rozvaru a extrakce se nechá proběhnout pri teplotě 5 °c a poté se odstranł sediment.