Zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože

Vynále-z se týká zavřízení k odbavování vývalků na chladící lože, zejména při ro-zdílných rychlostech těchto vývalků a řeší snížení počátečního rozptylu konců těchto vývalků při odbavení a za ~ stavení na chladicím loží.Při známém odbavování výval-ků vzniká počáteční rozptyl konců těchto vývalků při zastavení na chladicím loží způsobený rozdílnými rychlostmi těchto vývalrků před .odbavením Známé automatizované odbavování vývalků je založeno na snímaní přechodu jednoho konce vývalku zvoleným místem na pohybové dráze vývalkü,osazeným snímačem polohy.Nevýhodou známé-ho odbavování na chladící lože je vlív rozdílných rychlostí vývalkü před odbavováním na počáíeční rozptyl konců těchto vývalkü po odbavení a zastavení na chladícím ložl.Tyto nevýhody odstraňuje zařízení k odbavování vývalků na chladící lože podle vynálezu,složené z měřidla rychlosti spojeného s prvním vstupem řídiciho členu, ze snímače polohy spojeného s druhým-vstupom řídi-cího členu, kde řídící člen je mnohonásobně obousmé-rně propojen s číteičem jehož podstata spočíva v tom, že měřidlo rychlosti se skládá z prvníhosnímače polohy spojeného se vstwpem prvního vazebníku, a z druhého snímače polohy spojeného se vstupom druhého vazebníku, přičemž hladinový výstup prvního vazebníku je spojen s hladinovým řídíCím vstupem hradlaa, impulsní výstup začátku druhého vazebníku je spojen jednak s impulsním řídícím vstupom hradla, a jednak se vstupem dekodéru, generátor impulsů je spojen se vstupem hradla, výstup hradla je spojen se vstupem čítače, mnohonásobný výstup čítače je spojen s mnohonásobným vstupom dek-odéru, a mnohonásobný výstup dekodéru je spojen s mnohonásobným vstupom předvolby čítače.Předností zařízení k odbavovaní vývalku na chladící lože podle vynálezu je vyloučení vlívu skutečně rychlosti vývalku před odbavením na velikost počátečního rozptylu konců těchto vývalků při zastavení na chladícím loží.Zařízení k odbavování vývalků na chladící lože podle vynálezu e v příkladném provedení znázorněno na výkrese, kde obr. 1 znázorňuje uspořádání výběhového úseku válucovacího pořadí včetně jednotllvých vývalkůí na chladicíma obr. 3 znázorňuje konkrétní provedení tohoto zařízení.Na obr. 1 je znázorněno váloovací pořadí 1, na které »navazuje chladící lože 2 prostřednictvím pohybové dráhy vývalku 3 osaze-né .například hnanými válečky. Chladicí lože 2 je ohraníčeno odbavovací částí 4 a odváděcí částí 5.jednotlivý vývalek vychází z válcovacího pořadí 1 rychlostí v 1 ve směru S 1, do odbavovací část-í 4 chladicího lože 2 vstupuje rychlostí v 2,na chladicím loží se pohybuje příčně, například krokovýmí pohyby tohoto lože, ve směru S 2,z odváděcí částí 5 postupuje skupinové ve smě ru S 3 po odváděcí dráze B. Skutočná rychlost v 2 vývalku před odbavením není konstantní a je závislá na premenných parametrech válcování.Chladící lože je krokového typu a skládá se ze soustavy drah .a z pohyblivého roštu, který přemístuje jednotlivé vývalky postupně v této soustavě dráh směrem ,S 2 k odváděcí části 5.je znázorně-n první soubor výval-ků H 1, složený z jednotlivých vývalků 7, 8, 9, 1 D, v poloze po odbavení a zastavení na chladícím loží.je zřejmě, že různým hodunotám rychlostí vývalků před odbavením odpovídají různé brzdné dráhy a různé úrovně zastavení těchto vývalků 7, 8, 9, 1 D. Poloha vývalku 7 s relativně nejnižší rychlostí v souboru H 1 je nejblíž k úrovni místa odbavení, například druhého zv-oleného místa B, poloha vývalku 10 s relativně největší rychlostí v tomto souboru H 1 je nejdále vzhledem k úrovní tohoto místa .odbavení, vztaženo na přední konce těchto vý-valků a směr S 3.Tomuto počátečnímu rozptylu .předních konců se zamezuje výběrem místa s-kutečného odbavení X z intervalu odbavování P ohraničeného počátečnim bodem C ve vzdálenosti c od druhého zvoleného .místa B a koncovým bodem D ve vzdálenosti d od tohoto druhého zvoleného místa B na pohybové dráze vývalku 3 v podé-lném směru S 1, S 3. Tento výběr skutečného místa odbavení X pro konkrétní rychlost jednotlivého vývalku se provádí na základě zméření této rychlosti a konkrétním přířalzením jednotlivého místa skutečněho odbavení hodnotě této zlměřené rychlosti z ce ~lého souboru předem prevedeného přiřazeiíí jed notlivých míst skutečného odbavení jednotlivým rychlostvem těchto vývalků.Toto předem provedené přiřazení spočíva ve výpočetním, popřípadě emplrlckém stanovení optimálních hodnot vzdálenosti x míst skutočného odbavení X od druhého zvoleného místa B.Tak například pro konkrétní díspozlční řešení válcovny a pro konkrétní parametry válcováni vychází skutočná rychlost vývalků před odbavením na chladící lože v rozsahu 15 m/sec až 18 In//sec. Pro maximální skutočnou rychlost vývalku 18 m/sec vychází empiricky místo skutočného odbavení X příkladně ve vzdálenosti c 2 m od druhého zvoleného místa B, tj. v počátečním bodě C intervalu odbavování P, pro minimální skutečnou rychlost vývalku 15 m/se-c vychází emplricky místo skutočného odbavení X příkladně ve vzdálenosti d 8 m od druhého zvoleného místa B, tj. v koncovém bodě D tohoto intervalu odbavování P.Rozdíl brzdných d-rah způsobený rozdíly hodnot skutečně rychlosti vývalku před odbavenímse kompenzuje právě těmito rozdílnými místy skutočného odbavení.Při přibližně lineárním rozložení hodnot optimální vzdálenosti x místa skutočného odbavení X v závislosti na .rychlosti vývalků před odbavením odpovídá rychlostí v rozmezí minímální a maximální hodnoty této rychlosti místo skutečného odbavení X V rozmezí intervalu odbavování.Tak například hodnotě rychlosti vývalku před odbavením rovné 16 m/sec odpovídá optimální vzdálenost x místa skutočného odbavení X od druhého zvoleného místa B rovna 6 m.Skutečná rychlost jednotlivého vývalku před odbavením se měří přímo pomocí méřidla rychlosti, popřípadě .netpřímo jako časový úsek přechodu předního konce tohoto vývalku z prvního zvoleného místa A do druhého zvoleného místa B tak, že se předem stanoví konkrétní vzdálenost b těchto míst, například 12 m, a že se změří časový úsek přechodu předního konce tohoto vývalku touto vzdálenosti b.Pro změřený časový úsek rovný 0,8 sec vychá« zí rychlost rovna 15 m/sec, pro zvměřený časový úsek rovný 0,66 sec vychází rychlost rovna 18 m/Praktické měření časového úseku přechodu předního konce vývalku vzdálenosti b se uskutočňuje s výhodou pomocí čítače impulsů konstantní frekvence měřicích impulsů přiváděných do tohoto čítače po dobu tohoto přechodu, tj. od časového okamžiku přechodu předního konce vývalku místem prvního snímače polohy F 1 V prvním zvolenéin místě A až do časového okamžiku přechodu tohoto předního konce místem druhého snímače F 2 ve druhém zvoleném místě B. Pro frekvencl měřticích impulsů rovnou 1 kHz odpovídá počtu 800 impulsů skutečná rychlost vývalku rovna 15 m/sec, počtu 666 impulsů odpovídá skutečná rychlost vývalku rovna 18 m/ ĺsec. Počtu BOD inípulsů odpovídá tedy optimální vzdálenost x místa skutečného odbavení X od druhého zvoleného místa B rovna 8 m, počtu 666 impulsů odpovídá optimální vzdálenost x místa skutečného odbavení X rovna 2 m.Obdobně praktická realízace vzdálenosti x míst skutočného odbavení X se uskutečňuje rozdílnou volbou časového zpoždění výstupního signálu druhého snímače polohy F 2 při přechodu předního konce jednotlivého vývalku druhým zvoleným místem B. Toto rozdílné časové zpoždění se s výhodou realizuje zejména při použití číslícové řídící techniky čítáním impulsů a rozdílnou předvolboni počátečního nebo k-oncového stavu čítače. Přitom vliv proměnné rychlosti vývalků na toto časové zpoždění se zahrnuje již do předem prevedeného, například emłpirického,přiřazení optimálních hodnot tohoto časového zpoždění hodnotäm rychlosti vývalků před odbavením, například hodnotám počtu měřicích impulsů po dobu přechodu předního konce vývalku vzdálenosti b. jedná se tedy o předem provedené přířazení počtu měřicích impulsů tohoto časového zpoždění k počtu měřicích impulsů rychlosti vývalku před odbavením, vztaženo na skutečný rozsah těchto rychlostí, například od minimální hodnoty 15 m/sec po maximální hodnotu 18 m/sec popřípadě rozsah celého lnterva~ lu odbavování P.Tak například pro frekvenoi měřicích impulsůPočet měřících impulsů Počet měřicích impulsů rychlosti vývalku časového zpožděníPočet měřicích impulsů Počet měřicích impulsů rychlosti vývalku časového zpožděníUvedené přiřazení se snadno automatizuje pomocí jlž zmíněných snímačů polohy a přídavného logíckého členu obsahujícíhro například dekodér a paměť pro přechodné uložení naměřené hodnoty počtu měřicích impulsů rychlostí vývalku, které prostřednictvím tohoto dekodéru zadávají příslušnou hodnotu předvolby do čítače impulsů časového zpoždění.Na .obr, 2 je měřidlo rychlosti M spojeno s prvním vstupem n řídicího členu R, snímač po~ lohy F je spojen s druhým vstupem T 2 řídicího členu R. Řídicí člen R je několikanásobně obousměrně propojen sčítačem N. Výstup Z čítače N je pak spojen s ovládtacím členem odbavovacího zařízení.Na obr. 3 je znazorněno zapojení pro nepříméměření vstupní rychlosti v 2 vývalkupdo chladicího lože před odbavením a konkrétní zapojení řídicího členu R a čítače N. k První snímač polohy F 1 umístěný v prvním zvoleném místě A je spojen s prvním vazebníkem W 1, druhý snímač .polohy F 2 umístěný v druhém zvoleném místě B je spojen s druhým vazebníkem W 2.ako vazebník W 1, W 2 se uvažuje vstupní zesilovač k převedení výstupního signálu snímače polohy F 1 F 2 do jednotné logické úrovně, s univerzálními výstupy, tj. ímpvulsním výstupem začátku 1 W 1, W 2, s hladinovým výstupem °W 1, °Wg,a s ímpulsním výstupem konce 2 W 1, 2 W 2.Funkce vazebníku je taková, že na impulsním výstupu začátku vzniká ímpulsní signál v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem připojeného snímače polohy, na hladinovém výstupu vzniká hladinový signál po dobu přechodu vývalku inísteni přípojeného snímačepolohy, a na impulsním výstupu konce vzniká ímpulsní signál v časovém okamžiku přechodu z-adního konce místem přípojeného snímače polohy.e znázorněn generátorimpulsů G s konstantní frekvencí, spojený se vstupem h hradla H. Výstup hradla H je spojen se vstupem n čítače N. Hladínový řídící vstup H 1 hradla H je spojen s hladínovým výstupem W 1 prvního va-zebníku W 1. lmpulsní řídící vstup H 2 hradla H je spojen s impulsním výstupem začátku W 2 druhého vazebníku W 2.Funkce hradla H je taková, že přítomnost signálu na hladínovém řídicím vstupu H 1 hradla H způso-buje otevřený stav tohoto hradla a přítomnost signálu na ímpulsním řídicím vstupu H 2 hradla H způsobuje uzavřený stav tohoto hradla po dobu působení »příslušného signálu.Čítač N je mnohonásobne a obousměrně propojen s dekodérem K, například v počtu bitů tototo čítače.Stav čítače přechází na mnohonásobný vstup dekodéru K, který přířazuje tomuto stavu výstupní kód podle předem stanovené předvolby. Tento výstupní kód přechází zpětně jako předvolba na mnohonásobný vstup čítače N.Vstup dekodéru K je spojen s lmpulsním výstupem začátku W 2 druhého vavzebníkuwz.Funkce zapojení podle obr. 3 jako celku je taková, že v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem prvního snímače polohy F 1 a v dalším vzniká na hladínovém výstupu W 1 prvního vazebníku W 1 hladínový signál, tento přechází na hladinový řídící vstup H 1 hradla H a otevírá průchod tohoto hradla H. Impulsy přecházejí z generátoru ímpulsů G přes hradlo H do čítače N. V časovém okamžiku přechod-u tohoto předního konce vývalku místem druhého snímače polohy F 2 vzniká na ímpulsním výstupu W 2 druhého vazebníku W 2 ímpulsní signál, který přechází na ímpulsní řídící vstup H 2 hradla H a po dobusvého působení zahrazuje toto hradlo H. Zároveň přechází na vstup k dekodéru K a způsobuje přenos stavučítače N do tohoto dekodéru K. Na mnohonásobpodle zmíněné předem provedené předvolby.v Tak například při načítání počtu 710 měřicíclí ímpulsů rychlostí vývalku přechází podle předem prevedeného přířazení, podle dříve uvedené tabulky, 10. řádek, kód 249, který přechází z mnohonásobného výstupu dekodéru na mnohonasobný vstup čítače N jako předvolba. Při dalším načítání počtu 249 ímpulsů vzniká stav zaplnění čítače N a na výstupu Z se objevuje signál vyhodnocení, sloužící pro Spuštění odbavovacího mechanísmu vývalku na chladící lože. Výsledkem je druhý soubor vývalků H 2 složený z jednotlívých vývalků 11, 12, 13, 14, s jednotnou úrovní předních konců po odbavení a zastavení.Na obr. 3 je dále znázorněno doplňující spojení impulsního výstupu začátku W 1 prvního vazebníku W 1 s nulovacím vstupem no čítače N. Význam tohoto spojení spočíva v kontrolním vynulování čítače N před odbavením jednotlivého vývalku.Modífíkace zapojení podle obr. 3 je taková, že nulovací vstup nu čítače N je spojen s lmpulsním výstupem W 2 druhého vazebníku W 2. Z uvedeného spojení plyne nulování čítače N v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem druhého snímače polohy F 2.Další modifikace spočíva v oblasti samotného kódu. Tak například při dříve uvedeném načítaní 710 měřících im.pulsů rychlostí vývalku se tomuto číslu přiřarzuje počet 249 měřících ímpulsů časového zpoždění, a na mnohonásobný výstup dekodéru K přechází kód 959 rovný součtu 710 249 ímpulsů, Čítač N se v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem druhého snímače F 2 nenuluje, pouze se přenáší jeho stav do dekodéru a výsledný kód 959 přechází na mnohonásobný vstup jako předvolba.Zařízení k odbavování vývalků na chladící lože podle vynálezu se uplatňuje pří řešení specíálních problémů automatického řízení ve válcovnach tam, kde je nutno kompenzovat vlív proměnné rychlostí vývalku na výslednou polohu na chladícím loži po odbavení a zastavení.1. Zařízení k -odbavování vývalků na chladící lože složené z měřídla rychlosti spojeného s prvním vstupem řídicího členu, ze snímače polohy spojeného s druhým vstupem řídicího členu, kde řídící člen je mnohonásobne obousměrně propojen s čítačem, vyznačené tím, že měřídlo rychlostí M se skládá z prvního snímače polohy F 1 spojeného se vstupem prvního vazebníku W 1 a z druhého snímače polohy (F 2),spojeného se vstupem druhého vazebníku (W 2),přičemž hladínový výstup °W 1) prvního vazeb níku W 1 je spojen s hladivnovým řídícím vstupem H 1 hradla H, ímpulsní výstup začátkuW 2 druhého vazebníku W 2 je spojen jednak s ím-pulsním řídícím vstupem H 2 hradla H,a jednak se vstupem k dekodéru Kj, generá tor ímpulsů G je spojen se vstupem h hradla H, výstup hradla H je spojen se vstupem n čítače N 1, mnohonásobný výstup čítače N je spojen s mnohonásobným vstupem dekodéru(K), a mnohonásobný výstup dekodéru Kj je spojen s mnóhonásobným vstupem předvolby čítače N.2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že ímpulsní výstup začátku W 1 prvního vazebníku W 1 je spojen s nul-ovací-m vstupem na čítače N j.3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že impulsní výstup začátku W 2 druhého vazebníku W 2 je spojen s nulovacím vstupem na čítače N 215840