Kloubový sloup se dvěma rovnoběžnými dříky

ÚŘAD PRO VYNÁLEZY . ~ (40) ZVGŤCJDČHO 1 D 09 81(75) Aumrvynüezu TRLICA JAN ing., BRNO(SM Kloubový sloup se dvěma rovnoběžuými dříkyU ocelových konstrukcí průmyslových hal s jeřábovnu dopravou je čaato vhodné. někdy také nutné /poddolcvané území/, užít jako součást přičné vazby kloubový sloup.Účelem vynälezu je návrh kloubovêhn sloupu, u kterého jsou svislé zily od střechy a jeřábové dráhy, působící v uřčitém odsuupu, přeneseny pouze osovými silami ve dvou ruvnoběžných dřících 1 a 3 přímo do betanové patky bez přidavných ohybových momentů. současně musí konstrukce sloupu umož nít valné natočení konce sloupu vůči petano uvedeného účelu se dasáhne tím, že sek hlavnímu dříku 1 připojí pod jeřšbovou dtáhou přavázkou Ě horní konec pomocněho dříku 3 pomocí dvou kloubových upojů 5 a spodni konce hlavního dřiku 1 a pomocného dřiku 3 se spojí kotevni převázkou 5 takédvěma klaubovýmí spojí 5.Vynález se týká ocelové konstrukce kloubového sloupu, který je používán jako součást nosného systému průmyslové haly s jeřábovou dopravou. U kloubového sloupu se řeší konstrukční uspořádání, při kterém je spodni část sloupu pod jeřábovou dráhou tozšířena připojením dalšího rovnoběžného dříku.V současné době jsou nejčastěji uživíny dva typy kloubových sloupů. U prvního typu tvoří konstrukcí sloupu ohybově tuhý dřík, kloubově spojený s vazníkem strechy a betonovou patkou. Jařäbová dráha je uložeua na konzole vetknuté v požadované výšce do tohoto dříku. U druhého typu kloubového sloupu přechází ohybově tuhý dřík pod jeřábovou dráhou do rozšířené spodní části sloupu, která může být navržens příhradovâ nebo plnostěnná. Spodní část tohoto sloupu je stažena do špičky, která je vsunuta do kloubového ložiska.U obou typů těchto sloupů vznikají od střídavého zatěžování jeřábové dráhy svislými silami přídavné chybové momenty, které jsou části zachyceny ohybovou tuhosti kloubového sloupu a zčásti ohybovou tuhosti dalšího prvku příčné vnzby haly - vetknutého sloupu. Pro zachycení svislého zatížení od jeřábové dráhy je tedy potřebs značné množství přetvárné práce, podpora jeřábové dráhy je proto poddajná. V důsledku poddajnosti podpory dochází k natáčení hlavního nosniku jeřábově dráhy, což způsobuje nerovnoměrně sjíždění kolejníce. Další nevýhodou je vnášení dynamického zatížení do nosných prvků ocelové konstrukce s jejich spojů. Vnášení dynamického zatiženi do střešní konstrukce může být příčínou narušení střešniho pláště. U obou typů kloubových sloupů dochází při přenosu zatíženi k náhlým změnám napětí v některých průřezech sloupu, a tím vzniká nebezpečí únsvových lomů. Při montáži je nutno zajistit polohu těchto sloupů zvláštním opatřením.Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny kloubovým sloupem podle vynálezu, jehož podstata spočíva v tom, že pod jeřâbovou dráhou je k hlavnímu dříku připojen první převázkou konec rovnoběžně k němu postaveného pomocného dříku pomocí dvou kloubových spojů a spodní konce blavního dříku a pomocného dříku jscu spojeny kotevní převâzkou také pomocí dvou kloubových spojů.Kloubové spojení obou rovnoběžných dříků představuje vlastně čtyřkloubový mechauismus,který umožňuje volné natáčení konce sloupu vůči betonové patce. Pritom svislé zatíženi od střechy a jeřábové dráhy je zavedeno pouze prostřednictvím osových sil v dřicích přímo do betonové pstky, bez přídavných ohybových momentů. Podpora jeřábové dráhy je v tomto případě tuhé a nepřípouští natáčení hlavního nosníku jeřábové dráhy. Při užití tohoto kloubového sloupu je prakticky vyloučeno vnâšeni dynamického zetížení do střešní konstrukce, neboč v důsledku účinku jeřábověho mostu jako spojovaciho článku se boční síly od pojezdu jeřábu a kočky přenesou přímo do vetknutého sloupu. Další výhodou je plynulý přenos všech sil působících na sloup. Nedochází zde k náhlým změnám průřezů a napětí. svislé zatíženi od střechy a jeřábové dráhy je rozloženo na větší plochu betonově pntky než u kloubových ložisek. Také výroba a montáž je u tohoto sloupu jednodušší. Je velmi snadné zajistit stabilitu tohoto sloupu při montáži. Vyloučenim přídsvných ohybových momentů vzniká rovněž úspora hmotnosti ocelové konstrukce sloupu n dalších prvků příčné vazby.Na výkresoch jsou znázorněny dva příklady provedení kloubových sloupů podle vynálezu, kde na obr. 1 je znázorněu kloubový sloup, který má kloubově spoje umístěny v průsečících os převázek s osami dřiků, na obr. 2 je znázorněn tentýž sloup, u něhož jsou kloubové spoje u pomocného dřiku posunuty na okraj převázek, na obr. 3 je znázorněna základní poloha sloupu,na obr. 4 je znázorněna polohe sloupu při horízontálnim posuvu základu o hodnotu vz, na obr. 5 je znázorněna poloha sloupü Při n 8 ť°čen 1 Zákľädu 0 úhel V, praktické provedení navrhovaného sloupu je naznačeno na obr. 6, na obr. 7 je znâzorněn pohled P vyznačený na obr. 6 a na obr. 8 je zobrszen řez rovinou A-A vyznačený na obr. 6.Hlavním nosným prvkem kloubového sloupu /obr. 1, obr. 2/ je ohybově tuhý hlavní dřík 1na jehož horní konec je uložen vaznlk nebo průvlak střešní konstrukce. K němu je pod jeřâbo svou dráhou přípojen rovnoběžně k němu postavený pomocný dřík 1, který je s hlavním dříkem 1spojon pod jeřâbovou dráhou prvni převázkou Ž a na spodním konci kotevní převázkou A pomoci čtyř kloubových spojů 5. Kloubové spojeni obou dříků L, Ě umožňuje vzájemné natočeni konce sloupu vůči betonové patce. Aby toto bylo možné, musí být také vodorovný nosník jeřábové dráhy podepřen do konzoly É, které je vetknutá do prvni převázky á.Kloubové spoje É převázek Ž, 1 s pomocným dřikem 3 je z praktických důvodů vhodné umístít na okraje převázek 3, Q /obr. 2/. Praktické provedení těchto kloubových spojů je naznače no na obr. 6 a obr. 7. K převázkém Ž, A je přivařena pouze stojína pomocného dříku E, pásnícejsou seřiznuty tak, aby dosednly v úzke ploše na obě převázky 3. 5 Pro zvitšení délky 1 inio~ věho donednutí pomocného dřiku 3 na převâzky 1, í mohou být k němu přivařeny výztuhy z plechu/obr. 7/. Malá, zanedbatelní tuhost ctojiny pomocného dříku 3 nebráni jeho natočeni vůči pře~ vázkám 3. g.Kloubové spojení převázek g. 3 o.h 1 avním dříkem l je zàjíätěuo otočným uložením čepu E do trubky 1, která je přlvařena k hlavnímu dřiku L lab. 3/. Délka trubky 1 je navržena tak,aby mezi převázkami 3, 1 a gůsnicemi hlavního dříku 1 byla-zajíštěna mínimälní vole. Matice,zajišřujicí polohu čepu Ě, by měly být pojištěny proti ocočení bodovým svarem.Z praktických důvodů je vhodnější zavést svínlou sílu ze střechy do kotevní převâzky 3 přes příčuý hranol É přívnřený k převázce 5, na něhož dusedá Vhodně tvarovuný konec dříku 1. Skutočný hod otáčení vznikne v dotyku hlavního dříku 1 a přičněho hranolu É. vzdálenost toho to bodu od osy čepu Ě je ve srovnání s celkovou délkou sloupu velmi malá. Proto vodorovný posuv v úrovni čepu 5, vznikajici při natáčení aloupu, je nepatrný o může být kompeuzován vůlimezi čepem g ą trubkou 1. Tímto řešením odpadá nutnost dimenzovot čep g a další části kloubo vého spoje na poměrně velkou silu od střechy. Čep § postačí v tomto případě dimenzovat pouzena účinky vodorovných oil.Pro snížení vzpěrné délky pomocného dříku g ve směru menšího momentu setrvačnoati je naznačeno jeho spojení 5 hlavním dřikem L klouhově připojenou výzcuhou 2 loh. 6/.Podobně, jako je naenačeno řešení kloubového sloupu u vnější řady průmyslové haly, lze provést také klouhový Iľoup střední řady. V tomto případě však budou kloubově připojeny po~ mocné dříky pod jeřábovými dráhamí po obou stranách hlavního dříku.Čtyřkloubové připojení pomocněho dřiku pod jeřäbovou drihou lze samozřejmě použít takév případě, kdy hlavní dřík tvoří atojku klouhového rámu. PŘEDHĚT VYNÁLEZU Kloubový sloup se dvěma rovnoběžnýmí dřiky, které jsou spojený dvoma převázkami, vyznačuĺicí se tím, že první převázkou /3/ pod jeřáhovou dtáhou je spojen horní konec pomocného dřiku /2/ s hlavním dříkem /1/ pomocí dvou kloubových spojů /K/ a kotevní převázkou /4/ jespojen Spodní konec hlavního dřiku /1/ a pomocného dřiku /2/ také dvěma kloubovýml spojí /Kl.