Způsob stanovení stupně zesítění krystalinických homomerů a kopolymerů

(75) m, www mum na ing., cznsxovzcs, wam vuumttn. nnunxusx. nuz. ing., nanič JAROSLAV prať. ing. Dtsc RMA(54) Způsob mnovonl ntupnl mum Iu-vmllnlckých homomun a kopolymomstupeň zuítění. kryntąlinických homnerů a mpolymrú abo blolnwým až nacistických minulymezů täfinovaný jako podíl maasiěovaráłn vzorku(y) IS stanovi jako poměxąentalple tání nebo tuhnutí zesičovanáho homomru nebo kapelymeru (AH ) ku součtu scučinů entalpi rán ného urim xxénaíčmranýcłn výcłnzích polymarñ či kopolymerů (A Hp) a příslušných molárních zlomků (ml podle vztahuvynález se týká způsobu stanovení stupně zesítění kryetalinických homomerú a kopolymorů nebo blokových a Itatistických kopolymerů vzniklých výněnnými reakcemi nebo ozařováním.Stupeň zesítění stanovovaný podle stávající metody obvykle bobtnáním v rozpouštědle je značné nepŕesný z důvodu obtížného odstranění rozpouätšdla 2 polymeru, možnosti chemické degradace vazeh sítě vlivem interakce polymet-rozpouätědlo a podobné.stanovení hustoty zeaítění pomocí katetonstru a její výpočet z prodloužení vzorku pod zatíženim je experimentálně náročné, vyžaduje jednoúčelovou aparaturu, a navíc 1 metody založené na tomto principu vyžadují práci s rozpouštědly.Uvedené nevýhody odstraňuje způsob stanovení stupně zesitěni krystalinických homomerů a kopolymerů, případně blokových až statistlckých kopolymerů vzniklých výměnnými reakcemi nebo ozařováním.Podstata způsobu spočíva v tom, že se vzorky nejdříve zahřívají rychlostí S až 20 °C/min na teplotu o 30 °C vyšší než je jejich bod tání, při této teplote se ponechají 10 až 30 min,naąež se vzorky ochlazují stejnou rychlostí 5 až 20 OC/min na původní teplotu 20 až 100 °C,přičemž se tento postup trikrat opakuje, načež se vzorky působením teplotního gradientu 5 až 20 °C/min roztaví nebo se naopak nechaji ztuhnout a pote se stanoví podíl nezesíčovaného vzorku jako poměr entalpie tdní nebo tuhnutí vzniklého zesítovaného homomeru a kopolymeru ku součtu součinú entalpií tání nebo tuhnntí nezesířovaných výchozích polymerů nebo kopolymerů a příslušných molárních zlomků.stupeň zesítění definovaný jako podíl nezesíčovaného vzorku je možno podle vynálezu atanovit dle vztahukde y podíl nezesíčovaného vzorku Hs ,. entalpie tání nebo tuhnutí vzniklého,zesíEovaněho blokového až etatistického kopolymeru (J/q nebo J/mol) m. molârní zlomek príslušné výchozí polymerní eložky1 ZSHpi entalpie tání nebo tuhnutí příslušné výchozí nezesítované polymerní složky.V případě homopolymeru, kdy je príslušný molární zlomek roven jedné, se uvedený vzoreckde XHP je opět entalpie tání nebo tuhnutí výchozí nezesítované polymerní složky.. Podle vyná 1 ezu 1 ze stupeň zesítění stanovit i pre kopolymery vzniklé výměnnými reakcemi,ozažovánim nebo jiným póstupem ze dvou či více výchozích polymerů a kopolymerů.Výhodou uvedeného způeobu stanovení stupně zesítění je velice rychlé a přesné stanovení podílu nezesíčovaného vzorku, práce bez rozpouštědel a při použití metod termické analýzy ke stanovení hodnot entalpii práce s miligramovými navážkami vzorku. To umožňuje i prověření stupně zesítění například po průřezu výrobků ze sítovaných kopolymerů, homogenitu síčování či vliv skinové vrstvy výstřiku na stupeň zesítění.Podmínkou přesného stanovení stupně zesítění ve tvaru podílu nezesítovaného vzorku je dostatečně vymazání vlivu předchozího tepelného zpracování vzorku.Způsob stanovení stupně zesitění polymąrů různých typů je bliše osvětlen na následuji- r cích příkladech.U kopolyamidu připraveného přeamidačni reakci polyamidu 6 a 12 v hmot. poměru 11 s tetrakaprolaktamátem hlinitosodným v množství 0,ľ mol po dobu 20 min byla stanovena entalpie tuhnutí metodou diferenciální skanové kalorimetrie (DSC) 21,68 J/g. Entalpíe tuhnutívýchozich polymerů činila 58,45 J/g, respektive 30,60 J/g.Podil nezesitěného vzorku pak činil(1,0 2 mel) vykazoval entalpii tání stanovenou diferenciáln( termickou analýzou (DTA) 53,83 J/g. Entalpie tání výchozího polymeru činila 66,09 J/g.Podíl nezesičovaného vzorku čínilEntalpie cáni vzorku polyetylénu před ozařovánim činila 7,63 kJ/mol, po ozáfení 6,94 kJ/mel.Způsob stanovení stupně zesltění krystalinických homomerů a kopolymerñ, případně blokových a statistických kopolymerů vzniklých výměnnými reakcemi nebo ozařovánim, vyznačený tím,že se vzorky nejdříve zahřivají rychlostí 5 až 20 °C/min na teplotu 0 30 °C vyšší než je jejich bod táni, při této teplotě se ponechaji 10 až 30 min, načež se vzorky oohlazuji stejnou rychlostí 5 až 20 OC/min na původní teplotu 20 až 100 °C, přičemž se tento postup třikrát opakuje, načež se vzorky roztavi působenim teplotního qradientu 5 až 20 °C/min nebo se naopak nechají ztuhnout a poté se stanoví podíl nezesiťovaného vzorku jako poměr entalpie tání nebo tuhnutí vzniklého zesičovaného homomeru a kopolymeru ku součtu součinů entalpií táni nebo tuhnutí nezesířovaných výchozích polymerů nebo kopolymerů a příslušných molárních zlomků podle vztahu