Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků

Číslo patentu: 263898

Dátum: 12.05.1989

Autori: Topinka Petr, Tesař Václav

Stiahnuť PDF súbor.

Text

Pozerať všetko

Předmět vynálezu, přív-od horkého plynu do pracovního prostoru pece, se týká tepelného opraícování potravin, jakým je například výroba .pečiva z těstových polotovarů,pečení drůbeže nebo příprava hotových jídel ze zmrazených polotovaru. jedná se o pece zpracováv-ající větší množství potravinářských výrobků. Taková pece jsou dnes zprav-ídla prováděny jako průchozí, s dopravníkem, který výrobky postupně přemísťuje prac-ovnim prostorem pece obvykle tak,že jednotlivé výrobky jsou rozmístěny na horní ploše dopravníku. U nejstarších potravínářských pecí na přípravu jídel převažovaxlc sálavé tepelné působení rozpálených stěn pece, s malým doíplňkovým vllvem přirozené konvekce vzduchu v prac-ovním prostoru. Puozwději převládly pece konvektivní, s vynuceným pohybem ohřátého vzduchu. Tento vynucený pohyb je generován ventilátorem, obvykle poháněným elektromotorem zvnějšku pece. Nejnovějším vývojem v tomto oboru jsou pece impaktní, které vyvinul D. P. Smith v USA počátkem sedmdesátých let, za první jeho patent na takové uspořádání se považuje US patent číslo 3 334 213 z května 1975. U těchto impaktních pecí je plyn obvykle elektricky ohřátý horký vzduch, ale může jít í o produkty hoření piynného paliva, zaveden do trysek rozmístěných nad povrchem dopravníku v prvacovním prostoru pece tak, že proudy plynu odtékající z trysek směřují proti tepelne 0 pracovávanému výrobku. Předmět vynálezu se týká pecí právě tohoto ídruhu a zafbývá se otázkou zlepšení energetické účinnosti a kvality funkce pece.Předmětem vynálezu je přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracovávání potravín, umístěný proti povrchu dopravníku určeného pro uložení tepelně oprac-ovávaných polotovaru nebo výrobků, jídel, kde podstata vynálezu spočívá V tom, že před vlastním ústím je -dvo-jice přídržných stěn, prv-ní přídržná stěna a druhá příudržná stěna, které spolu tvoří protílehlé stěny interakční dutiny, do níž vyú-sťuje primární ústí, napojené na přivod horkého íplynu, a mezi počátkem každé přídržné stěny a prímárním ústím je do interakční dutiny vyústěna jedna z řídicích trysek, první řídící tryska u počátku první přídržné stěny a druhá řídící tryska u počátku druhé přídržné stěny, přičemž řídící trysky jsou .napojený na zpětn-ovazební kanál.Doto uspořádání přívodu vyvolá v proudicím plynu samovolné oscilace, během nichž proud plynu, vytvořený výtokem z primárního üstí, střídavě přllne nejprve k jedné a potom druhé z obou příudržných stěn. Vždy je však veden příudržnoou stěnou ü-ČÍIIkem známého Coandova jevu do jiného směru, než je průvcdní směs výtoku z primárního ústí. Dopad proudu na opracovávaný polotova-r nebo výrobek je tedy přerušován. Ukazuje se, že při přerušovaném dopa-du proudu se zvyšuje součinitel přestupu tepla.To se obvykle vysvetluje tím, že hlavní překážkou při .konvektívní předávání tepla je mezní vrstva, která se vytváří na povrchu obtékaného objektu, v tét-o mezní vrstvě se tekutín-a nepohybuje a teplo se v ní tedy musí předávat daleko méně účinným Inechanismem vedení, tedy kondukce a přerušované proudění má zial následek rozrušení této mezní vrstvy a tím p-otlačení hlavní složky tepelného odporu. Znamená to, že stejné množství tepla lze předat opracovávanému polotovaru V uspořádání podle vynálezu bud .při nižší teplotě plynu, nebo v kratším čase. Protože čas tepelného opraoování je v zásuadě určen jinými okolnostmi,zejména vedením tepla uvnitř polotovaru, je důležité především možnost snížení teploty přiváděného horkého plynu. V prvé řadě se přímo vystačí s menší spotřebou energie na ohřívání plynu. Důležité ale je í to, že při nižší teplotě je možné zmenšit tepelnou ízoiaci pece, takže pec je lehčí a levnější a protože potom z ní vzhledem k menšímu teplotnímu sípadu uniká menší množství tepla do ok-olí, snížují se energetické ztráty pece a pec proto funguje s vyšší energetickou účinnosti. Nicméně i zkrácení doby přípravy jídel, pokud mají k t-omu příhodné tvary, to je bez nutnosti vedení tepla uvnitř potraviny do velké hloubky pod povrchem,může být významnou výhodou.Vzhledem k íntenzívnějšímu předávání teupla »do povrchu polotovaru je také v zhotovovaných potravínářských výrobcích možné dosáhnout zlepšení kvality po stránce textury a křupavosti, aniž by došlo k vysoušení vnítřku potraviny dlouhod-obým vystavením teplu. zejména při tepelném opraíco.vání masa může býrt výraznou výhodou, že zvýšeným tepelným působením intermitentnich plynových proudů se na povrchu masa vytvoří aneprogpustná vrstva. Ta umožní, že v.nitřek zůstává nevysušený a má žádoucí vyšší obsah vlhkosti a lepší chutové vlasthostí.V mnoha případech se také .dosáhne zlepšení ar-om-atických vlastností výrobku tím,že takto vytvořena vrstva zamezí uníkání vonných a chuťových látek z vnitřku výrobku. Zvýšená intenzita přestupu tepla se projeví i při menší rychlosti proudění eplynu v peci, a to má za násleídek i úsporu energie potřebné u cirkulačních pecí k pohonu ven-tilát 0 ru.Na ípřípojených čtyřech obrázcích jsou znázorněny příklady konkrétníh-o konstrukčního uspořádání přívodu horkého plynu do pracovního prostoru potravínářské pece p 0 dle tohoto vynálezu. N-a obr. 1 je v řezu zachycen přív-od produktů hoření zemního plynu u pece na výrobu sušenek. Na obr. 2 je v. obdobne vedeném řezu znázorněna část velké průchozí pekárenské pece na upečení bochánků z těsta, a během elektricky ohřívaného horkého vzduchu .a s oscílátory zhotovenými v keramických tvarovkách.Zbývajicí obrázky, obr. 3 a obr. 4, se týkají třetího případu. jde ten o lellläê provedení určené pro male snadno přeínístitelně pece k tepelnému opracování hotových jídel v restauračních provo-zech, přičemž obr. 3 představuje perspektívní .pohled na rozvaděcí s-oustavu, zhvotoven-ou z nerezavějícího plechu a UIDÍSÍĚHOU pod stropem pece kdežto obr. 4 zachycuje řez konzole-u, která tvoří část této rozváděcí .soustavyNa obr. 1 je polobovar sušenky lll umístěn na ocelověm pásu 11, tvořícím hlavní část »d-opravníku, který přemísťuje polotovary pracovním prostorem pece. Polotovary sušenek 1 U jsou na pásu 11 rozmístěny periodicky s pralvitdelnou roztečí, rovnou rozteči trysek umístěnýeh ve stropu pece. Páus 11 se pohybuje ipřerušovaným p-ohybem tak,že po většinu doby setrvává piolotovar sušenky 1 I pod jednou tryskou. Teploty plynu přiváděných do trysek jsou nastaveny tak, aby při takovémto postupněm ípřívárdětíí k .jedn-otlivým tryskam bylo dosaženo najvhodnějšího časového průběhu teplot v polotovaru.Horkým plynem předávajícím teplo je v tomto případě produkt hoření zemního plynu za přívodu vzduchu. Vzhledem k relatívně rozměrnému, nízkému plochěmu tvaru tradíčních upolotovarů sušenek 10 působí .ná»vrh dosavadních trysek, sloužících jako přívordy horkěho plynu, určitě prcbléuíy zsjména tím, že je žádoucí zajistit co možná rovnomerné rozdelení teplot po povrchu sušenky 10. Lze toho dosáhnout zvětšením průměru ústí trysky, ale to vede ke zvětšeně spotřebě teplonosného média, nebo zvětšení odlehlosti ústí od povrchu ohřívanebo objektu, ale to zase vede ke zvětšení zträt tepla vytékajícího proudu plynu v důrsledlçu níísení s chladnějším wok-olním .plynemuspořádání ,podle vynálezu, znázorněné na obr. 1, řeší současně se zvýšením intenzíty .prestupu tepla i tento problém rovnoměrnéhvo rozložení teploty. ek je z obr. 1 patrné, před vlastním ústím 1 je vytvořena interakčííí dutina 3, do níž je přívěhděn horký plyn príníärním ústim 4 menšího příčného rozměru. Proud plynu, který príníární ústí 4 opouští, nemůže zvětšovat svůj průřez tak, aby byl v kontaktu s oběma přídržnými stěnami, první přídržnou stenou za vlevo a druhou přídržnou stěnoíí 2 h vpravo a přílne tedy účinkem známeho Coandova jevu vždy jen k jedné z nich.Na obr. 1 je například zachycenal situace,kdy tento plyn-ový proud přilnul k první přídržné stěně Za. Na jvočátku první přídržně stěny Za je vyústěna první řídící tryska 5 a,propojená zpětnovazebním kanálem 6 s »druhou řídící tryskoíí 5 h, jež je umístě.na na protilehlé pravé straně. Přilnutí k první vodicí stěně Za je spojene se směr-ovou odchylkou, proud je za prímárním ústím 4 zakřiven. Odstředivá síla pů-sobící na částice tekutiny je vyvažována tlakovým gradíentem, působícim napříč proudu, áProtože na vííějšíííí poloměru je proud ZVĚŤŠUjĺCŤnl se průřszzení ínterak~ční dutiny 3 vystaven téměř atníosférickému tlaku, pak existence tohoto tlakového gradientu v proudu znamená, že v místě ústí první řívdicí trysky 5 a je oyproti atínosféře podtlak,a je zde tedy nižší tlak, než v ústí druhé řídící trysky 5 h na opačném konci zpětnovazebního kanálu 6. Ve zpětnovazebním kanálu B tento tlakový spád vyvolá proudění v takovém směru, že z první řídící trysky 521 začne vytékat plynový proud půsoibící na proud opouštějící jprímární ústí 4.Působeni je takové, že přemůže přídržný eíekt a proud se odchýlí od první přídržné stěny 2 a .a přeskočí ke druhé přídržné stě.ně 2 h. Ani tam ovšem nesetrvá stále, nebot celá geometrie je symetrická a opakuje se ta-.m popsaný děj v zrcadlovém obraze, tedy výsledkom-je opět překlopení proudu nazjpět k první přidržne stěně za. Překlápění se takhorkého plynu trvale příčně osciluje. ak je znázorněno na obr. 1, pří těchto oscílacíoh je periodicky omýván celý povrch polotovaru sušenky 10 dvojpadajícím horkým plynem, což zajišťuje rovnoměrnější rozložení teploty po jejím povrchu.Kromě toho ovšem trvalé oscílace zneInožňují, aby se na omývveném povrchu ustavíla mezní vrstva zabrzděného plynu,lířcvj by ŕčitíkoxaela jake~ odp-sr bránící přendívání tepla z horkého plynu do tepelně opracvovávaného polotovaru. První šipkou A na obr. 1 je znäzorněn směr perí-odickěho kníítavého pohylbu proudu, Další šípky znázorňují přisávání do proudu, probíhající V interakčni dutíně 3. To vede k recirkulací jisté částí plynového proudu, který tak neodchází mimo prostor .nad prol-otovarem sušenky lll dříve, než oedevzdä teplo, které přenáši.Na obr. 2 je zachycen jiný příklaud praktického uspořádání přívodu horkěho plynu do pracovního prostoru pece. Tentokrát jde o pečení bochánků, ktere nemají svrchu zíníněný .nepříznivě plochý tvar a nevyžaduje se u nich tak intenzívního plošného rozprostření dopadu proudu. Vl-astní ústi 1 pro výtok pr-oudů m-ohou být relativně úzká. Uspořádàním podle vynálezu se zde docíluje periodickěho přerušovaní výtoku proudů z těchto ústí 1, jímž se zlepšuje přestup tepla.Pří proudění vzduchu kolem jedn-otlivého bochanku dochází k periodickěmu vytváření a odtrhávání vírů. Ukazuje se výhodné,nastavit oscilační frekvenci periodíckěho přerušovánĺ výtoku vzduehových pr-oudů z ústĺ 1 tak, aby ležala» v. typickém pásmu frekvencí -o-dtrhávání vírů. Využije se tím rezonanční efekt, přispív-ající ke zvláště účinné intenziíikací přestupu tepla ze vzduchu do tepelně opracovávaného objektu.Obrázek 2 zachycuje část pracovního prostoru pekárenské pece v příčném řezu, tj.v řezu vedeném rovinou kolmou ke směru pohyubu bochánků 10.2 .na ocelovém pásu 11. Jde o částečný řez, to znamená na obr. 2 je jen několik málo, respektive tři, z celkového počtu bochánků 102 nacházejících se no pásu 11 v každé příčné řadě. e zachycena ta část řezu, ležící u okraje, tedy poblíže jedné strany pece. jednotlivé oscilátory, vytvářejíci samovolné aeroidynamícké oscilace v- proudícím horkém vzduchu, jsou rozmístětny vedle sebe a jsou uspořádány tak, že každý z nich je vytvořen vylisovanými dutiinami v jedné keramické tvarovce 101.Na obr. 2 je zachycena jedna celá tvarovka 101, jejíž obvod je pro větší zřetelu-ost vyznačen sílnějši obvodovou čárou, a vedle ní pak část sousední tvarovky 101. Tv-arovka 101 vyznačená silnejší čárou a nacházející se asi uprostřed obr. 2 je krajní tvarovk-ou 10 v příčnéřadě, neboť napravo od ní je již jen okraj pece.Rez je veden tak, že polotovary lbochánkü 102 se postupně přemisťují pohybem pásu 11 pracovním prostorem pece ve směru .kolmém k nákresně obrázku. Pás 11 se opírá o opěrné kladky 111, jejichž ložiska jsou chráněna před sál-svým teplem pásu 11 stínicimi štíty 121.Přívod horkého vzduchu se děje ze spo lečného rozváděcího kanálu 130. Každý osicilátor, vytvořený v jedné z tvarovek 101 je na rozváděcí kanál 13 | 1 připojen iprimárním ústim 4. Tvaxrovky 101 jsou přibližně hranolové útvary z keramického materiálu, tedy teplotné velmi odolné, do nichž jsou při výrobě vylisovány kanálky. Právě tyto kanálky, jsou na obr. 2 dobře patrné. vzduchový proud opouštějíci primární ústi 4 opět nemůže být v kontaktu s oběma přídržnými stěnami, první přídržnou stěnou 2 a vlevo a druhou přídržnou stěnou 2 h vpravo. Přilne tedy jen k jedné z nich a na obr. 2 je naznačenai situace, kdy tento proud právě přílnul k prv.ní přídržné stěně Za vlevo a je jí veden do ústi 1 kolem děliče 15. Před vstupem do ústi 1 je odběr do zpětnovazebního kanálku, a sice do prvního zpětnovazebního kanálku Ba. im je část vzduchu vedena nazpět směrem vzhůru .a přichází do první řídící trysky 5 a. Výtokem z této prvni řídící trysky 5 a dojde k účinku na proud -opouštějící primární ústi 4 v takovém smyslu, že tento proud je vychýlen dvoprava a ipřílne ke druhé přídržně stěně 2 h na pravé straně. Tou je pak veden do jiného ústi 1, a sice druhého z dvojice, vytvořené ve společně keramické tvarovce 101. Tam je ovšem zase část proudícího horkého vzduchu odvedena druhým zpětnovazebním kanálkem Gb a zavedená do druhé řídící trysky 5 h.Tím se dostane obdobný účinek na proud opouštějící primární ústi 4, jako bylo popsáno výše, jenže tentokrát v opačném směru. Dojde tedy ny-ní k tomu, že se prou-d překlopí .nazpět k první přídržné stěně za na levé straně. Naito ovšem znovu navážejiž výše popsaný děj a dochází tedy k oscilacím, které se periodicky opakují. To má za.nasledek střídající se výtoky z obou ústi 1 dané keramické tvarovky 1111. Výtok proudu z primární trysky 4 působí ejekčním účinkem v interakční dutině 3. To vede k nasávání jistébo množství vzduchu z pracovního prostoru pece jedním z obou ústi 1, a síce tim, z něhož právě nevytéká proud horkêho plynu.i Takto se vyvolá recirkulace jisté části vzduchu, která je žádoucí. P-odle požadavků je možné uvedeny recirkulačni efekt volbou geometrie kanálků v keramické tvarovce 1 I 1 buď ještě zvětšit, nebo naopak potlačit. Keramické tvarovky 101 jsou nad pracovním prostorem pece jedno-duše upevněny tak, že jsou zasunuty mezi válcované profily 19,tvořící součást konstrukce pece.Na obr. 3 a obr. 4 je zachyceno v zásadě podobně uspořádaané a podobně fungující provedení jako na obr. 2. Odlišiíost je v technologii výroby oscílátorů bez pohyblivých součástek, zajištujicích v proudicím plynu vybuzení samovolných oscilaci. jde zde o lehke plechové provedení namísto keramíckých materiálů.Lehké provedení je určeno pro malé pece, zejména pr-o restaurační provozy k ohřívání, respektive tepelnému opracování hotových jídel. Tyto pece jsou často umísťovány na kolečk-ovém podvozku, aby se usnadnilo jejich přemístování podle měnících se iprovozních potřeb a maji proto také tomu odpovídající lehkou konstrukcí, zpra-vidla z nerezového- plechu. Pec má obvykle tvar hr.a,nolové, tepelněizolované skříně. Uvnitř je pod stropem pece umístěna rozváděcí soustava 30, tvořící v zásade plechové potrubí napojené na výstup topné mříže, do níž se přivádí vzduch ventilátorem poháněným elektromotorem zvnějšku pece. Tato rozvaděcí soustava 30 je zakreslena na olbr. 3.Šipkai B znázorňuje přívod vzduchu od ventilátoru k rámečku 32 topné nířížky. Ta sestává z odporových vodičů napojených na zdroj elektrického proudu, kterým se vodiče ohřívají a předávají své teplo kolem obíhajicimu vzduchu. Přímo na rámeček 32 navazuje kanál 33, na který jsou po straně připojeny konzoly 31. Ty jsou duté a» jejich vnitřní prostor umožňuje pro-udění vz-duchu přicházejicího z kanálu 33. Na Spodní straně konzol 31 jsou rozmístěna ústi 1 umožňující výtok vzduchových proudů směrem dolů pr-oti opracovávaným jídlům nebo po 1-otovarům.S ohledem na postupný uby-tek průtoku odvodem do ústí 1 mají konzoly 31 ve směru od kanálu 33 postupně se zmenšující výškový rozměr. Provedení na obr. 3 se týká uspořádání, u kterého s ohledem na energetické úspory není teplota vzduchu vytékajícího z jednotlivých ústi 1 stejná, ale u jed.notlivých ústi 1 jsou hodnoty teplot nastaveny tak, aby se právě dosáhlo optimálnih-o~časového průběhu tepelného působení při průchodu teplotně opríacovávaného- jídla přes pracovní prostor pece. Teplota vzduchu vždy v ústích 1 jedné konzoly 31 je stejné,pás Il. se pod nimi pohybuje tak, že postupně přemístuje jednu příčnou řa-du jídel od jedné konzoly 31 ke druhé.Na obr. 3 jsou například patr.ně tři konzoly 31 tvořící část nozváděcí soustavy 353,přičemž jejich orientace vzhledem k pohybu pásu 11, na obr. 3 nekresleněmu, je taková,že jídlo se nejprve ocitne ve směru pohybové šipky C pod první konzolou 31 a, potom. pod druhou konzolou 31 b a nakonec pod třetí konzolou 31 s. jde-li například o teípelné opracováníí maso-vých plátků, je žádoucí, aby jídlo bylo pod první konz-olou 31 a vystaveno nejvyšší teplotě, aby se na jeho povrchu vytvořila souvislä nepropustná vrstva.V dalším jirůběhu tepelného opracování je pak ale žád-oucí nižší teplo-ta, aby nedošlo ke spálení povrchu, ale při mírném tepelném působení se postupně teplo šířilo dovnitř vrstvy plátku. Toto odstupňování je provedeno tak, že kromě rámečku 32 topné mřížky je V kanálu 33 mezi druhou konzolou 31 b a třetí konzovlou 31 přihřívací rámeček 320, obsahující podobně jako rámeček 32 mřížku z odporových vodičů napojených na zdroj elektrického proudu.ĺ V přihřívacím rámečku 32 | 1 se tak již menší množství předem předehřátého vzduchu dále ohřívá na vyšší teplotu. Na ještě vyšší teplotu lze p~ak dále menší množství vzduchu snadno ohřát ve finálním rámečku 321. Tímto účelným zónováním tepelného účinku je možné nejen dosáhnout vyšší kvality výslednéh-o produktu, dobře propečeného masa bez spáleného povrchu, ale i snížit celkovou energetickou spotřebu pece.Na obr. 4 je pak zachycen řez jednou z konzol 31, ukazující její vnitřní uspořádání. vV horní části konzoly je příčný konzolový kanál 313, ve Spodní části je pak soustava vedle sebe rozmístěných stejných oscilátoírů. V zásadě je každý oscilátor zhotoven z pěti opakujících se plechových pásků, v dalném případě zhot-ovených z nerezavějící oceli a vzájemně spojených snýtovánĺm, respektive z boku přinýtován patkami, na olblräzku 4 nekreslenými, k boku skříně konzoly 31. Nahoře je to vždy horní pásek 51,jehož konce jsou oba stočeny .do oblouku 512. Vždy mezi dvěma proti sobě umístěnými oblouky 512 dvou sousedících horních upásků 51 jsou vytvořena primární ústí 4. Pod každým tímto primárním ústím 4 je jedna ínterakční dutina 3, jejíž dvě protilehlé stěny js-ou tvořeny první přídržnou stěnou v 2 .a druhou přídržnou stěnou 2 h. Obě příldržné stěny za, 2 h jsou opět provedeny jako Ipásky z plechu.Mezi horním kon-cem přídržných stěn Za,2 b a oblouky 512 horních pásků 51 jsou vytvořeny štěrbiny, fungují-cí jako řídící trysky 5. Vždy nad první přídržnou stěnou21 na levé straně interakční dutiny 3 je to první řídící tryska 5 a, kdežto nad druhou přídržnou stěnou 2 h na pravé straně je to druhá řídící tryska 5 h. Na spodni straně je interakční dutina 3 vymezena děličovým pásem 55. Ten je v tomto případě tvarován tak, že se vytváří proti primárnímu nstí 4 žlábek, jedná se o geometríi známého žlábkovéhvo dělíče A, například z práce Tesař V. Fluidíčkí bistabilni razvodni ventili i srodni elementi moderne fluidike snage, strana 437, Sbírka Hídraulika, pneumatika, fluídika 1986, vydavatelství SMEITS Beograd v r. 1936.Na sjpodní straně konzoly 31 jsou dolní pásky 53. Vždy mezi lí-HŽ-Ělýnl dolním päskem 53 a -děĺičovým páskemje níezera představující jedno ústí 1. Na ko-nci každé přídržné stěny 2, mezi ní a dolním páskem 53,je také poneclíána mezera, tv-ořící odběrový otvor 7. Prostory mezi horním páskem 51 a pod ním ležícím dolním páskem 53 jsou přehrazeny stojinami 54. Tím se také vytvářejí akumulační dutiny 8.N 2 obr. 5 je velkou šipkou C naznačen přívod horkého» vzduchu do konzolového kanálu 313. Tento vzduch vytéká primärním ůstím 4 .a vytváří se tak tekutinový proud,který může přilnoíit k jedné z přídržných siěí 2, například k první přídržné stěně 28. jak je naznačeno na obr. 4. Touto siěnoíi je vzduchový proud veden d-o příslušného ústí 1, část z něj však je rodebírána odběrovým otvorem 7 a přichází do první akumulační dutiny Sa. V té postupně nerůstá tlak, .a to vede k postupně se zvětšujícímtí výtoku z napojené první řídící trysky Sa. Výtokem z této trysky dojde k jednostranněmu účinku na vzduchový proud op-ouštějící rprímárnĺ ústí 4.Tento účinek nakonec přemůže přívdržné působení Coandova efektu a překlopí vzduchový proud k protilehlě druhé přídržně stěně 2 h. Tím přestane být první âkumUlâČní dutina da plněna vzduchem a výtok z první řídící tryskyse postupně zmenší k nule. Naproti tom-u začne narüstat tlak ve druhé akumulační dutině Sb a narůsti výtok vzduchu ze druhé řídící trysky 5 h. Ten nakonec vede k překlopení vzduchověho proudu, opouštějícího primární ústí 4, zase k první přídržné stěně Za. Dochází tedy i zde v interakční -dutině k příčným oscilacím vzducho-vého střídavým, přerušovaným výtokem horkého vzduchu z každého ústí 1.ako ve výše uvedených příkladech má tento přerušovaný výtok za následek intenziííkací přestupu tepla z horkého plynu do ohřívaného jídla a tím snížení energetické.náročnosti přípravy jídel. Snížení teploty uivnitř pece vede ve svých »důsledcích i ke snížení teploty v jejím okolí .a tím ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků, kteří

MPK / Značky

MPK: A21B 1/26

Značky: potravinářských, tepelně, pracovního, přívod, horkého, výrobků, prostoru, plynů, opracování

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/8-263898-privod-horkeho-plynu-do-pracovniho-prostoru-pece-na-tepelne-opracovani-potravinarskych-vyrobku.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Přívod horkého plynu do pracovního prostoru pece na tepelné opracování potravinářských výrobků</a>

Podobne patenty