Tryska se středovým sekundárním přívodem, zejména prohozní tryka pro bezčlunkové tkalcovské stavy

Číslo patentu: 224876

Dátum: 01.08.1985

Autor: Tesař Václav

Stiahnuť PDF súbor.

Zhrnutie / Anotácia

Tryska se středovým sekundárním přívodem, zejména prohozní tryska pro bezčlunkové tkalcovské stavy, sestavená z nejméně dvou vzájemně vůči sobě centrovaných součástí, prvé součásti a druhé součásti, mezi nimiž je vytvořena rozváděcí komůrka periferního primárního přívodu připojená na napájecí zdroj pracovní tekutiny a spojovací dutinou spojená s primárním ústím, u níž do této spojovací dutiny zasahují centrážní přepážky určené k zajištěni souososti prvé součásti vůči druhé součásti, vyznačující se tím, že spojovací dutina (100) směřuje od rozváděcí komůrky (2) k primárnímu ústí (4) alespoň v některém svém úseku, zejména v úseku do něhož právě zasahují centrážní přepážky (l), proti směru výtoku z ústí trysky (7), přičemž axiální odlehlost ústí (n) je menší nebo nanejvýš stejná jako axiální odlehlost přepážek (m).

Text

Pozerať všetko

přisáván a přitom může unáěet například sekundárnín přívodem přiváděny polotover.Tekutina je do primárního ůstí vedens obvykle potrubím nebo nějakým kanálkem amusí tedy být před primárním ustím vedená do prstencové dutiny zajiätující rovnomernérozvedsní po celém obvodu primárního Ěstí. Tato dutina, rozváděcí komůrka, je u současnych trysek provedens tak, že obklopuje sekundární přívod. Do primárního ůstí pakz ní vede spojovací dutina, obvykle se postupně ve směru proudění zužující. Tentosměr proudění spojovací dutinou je souhlasný se směrem výtoku z ůstí trysky i se směrem proudění v sekundárním přívodu. Je tedy sekundární přívod veden obvykle dosti dlouhou součástí trubicového tvaru. Dále musí tryske sestávst přinejmenším z jedné N další součástí vytvářející vnější pláät mezi.nímž e zmíněnou středovou, první součástí,je pak spojovací dutina. Pro rovnoměrné rozdelení rychlostí tskutiny v primárnímustí je zspotřebí zajistit vzájemné centrování obou součástí. Vzhledem k dlouhému,trubicovému tvaru prvé součásti nepostečí pouze její uchycení na vstupním konci, aleje nezbytné vytvořit mezi oběma součástmi centrážní přepážky zesahující do spojovacídutiny. Pro zajištění co nejdokonalejěí souososti obou součástí by bylo zapotřsbí, aby centrážní přepážky ležsly co nejblíže k primárnímu ůstí, tedy co nejblíže ke konci trubicovité první součástí. Avšskto, že centrážní přepážky zesahují do proudící tekutiny, je pro takovéto umístění nevýhodné. Jejich přítomnost vede k hydraulickým ztrátám, ke zvětšení nerovnoněrnosti proudění s zvětšení stupně turbulence, ktorý se zase nepříznivě odráüí například ve větäím hluku vytékající tekutiny std. Nezbyvá tedy, než se smířit s kompronisním uspořádáním, kdy centrážní přepážky leží ještěv místech, kde má spojovací dutina větší prüřez a rychlost proudění tekutina v nínení ještě velká. Pak ovšem oentrážní přepážky jsou dosti daleko od prinárního ústía jejich centrážní efekt je horší. lProblém je řešen tryskou podle tohoto vynálezu, se středovým sekundárním přívodem,sestevenou z nejméně dvou vzájemné vůči sobě centrovanych součástí, prvé součástí e druhé součástí, mezi nimiž je vytvořena rozváděcí komůrka periferního primárního přívodu připojená na napájecí zdroj pracovní tekutiny s spojovacídutinou spojená s primárním ůstím, u níž do této spojovací dutiny zssehují centrážní přepážky určená k zajištění souososti prvá součástí vůči druhé součástí, kde podstatou vynálozu je,že spojovací dutina směřujs od rozváděcí komürky k primárnímu ustí alespoň v některém svém úseku, zejména v úseku doněhož právě zasahují centrážní přepálky, proti směru výtoku z ustí trysky.Hsvní výhodou tohoto obráceného umístění rozváděcí konůrky je, že obě součástkyjsou i při nižších výrobních tolersncích daleko lépe vzájenně centrovny, nebot vzdálenost mezi opěrnými místy může být větší, než vzdálenost k primárnímu ustí. Přitom centrážní přepážky mohou byt umístěny v místech, kde má spojovací dutina ještě velky příčny průřez a je v ní tedy ještě malá rychlost proudění s jak ztráty, tak i generované poruchy jsou nevýznamné. Centrážní přepážky mohou tedy být zhotovoványlevnější technologií - například vrtáním namísto frézování - nebot vzniklé aerodynemicky méně výhodné tvary nejsou důležité. Menší poruchy vedou i ke snížení aerodynamického šumu vznikajícíhč při provozu trysky. Délka spojovací dutiny vychází menší, zejménaje mnohem kratší úsek s malým průřezem, na němž již má tekutina vyšší rychlost, a to znamená, že v trysce dochází k menším třecím ztrátám v primárním prütoku. Lze snadno upravit trysku tak, že šířka primárního ůstí je lehce nastavitelná, a tím uzpůsobovet její vlastnosti při změnách polotovaru nebo kapaliny unášené proudem. Ukazuje se, že při vedení primárního tekutínového proudu kolem zakřivené stěny se zvětsuje jeho ejekční učinek, a v uspořádání trysky podle tohoto vynálezu lze právě snadno takovéto vedení stěnou uspořádat. Konečné je při výrobě trysky také výhodné, že odpadá choulostivá a snadno poškoditelná tenkoetěnná trubice prvé součástí.Aby mohly být tyto výhody vysvětleny, jsou na výkresech porovnány obvyklé provedení trysky a provedení podle tohoto vynálezm Na obr. 1 je znázorněna obvyklá tryska tohoto druhu, a sice konkrétně prohozní tryska pro bezčlunkový pneumatický tkalcovsky stav, na obr. 2 je pak tryska pro stejny účel uspořádaná podle vynálezu. obě trysky jsou zechyceny v podélném řezu vedeném osou trysky a obě mají praktickyshodné rozměry sekundárního přívodu i směšovací trubice.Běžná tryska na obr. 1 sestává ze dvou hlavních součástí, prvá součásti 19 uvnitř a druhé součáati gg tvořící vnější pláät. Mezi nimi je vytvořena rozvádčcí komůrka prstencového tvaru. obě součástí na sebe dosedají zabroušenou kuželovou ploäkou ve své rozšířené části vlavo, dosednutí a utčsnění rozváděcí komůrky g je zajištěno převlečnou maticí 1. Z rozváděcí komůrky g vychází směrem vpravo spojovací dutina 199 s postupně se zmeněujícím příčnym průřezem, vedoucí do primárního ústí 1. V místech primárního ůstí 3 taká končí válcový vývrt ůtkověho přívodu 1. Vpravo odtud pokračuje směšovací trubice 2 k ůstí trysky 1. Je patrné, že první součást L 9 má tvar poměrně ďLouhé tenkostěnné trubice. Vzhledem k výrobním tolerancím by pro vzájemné středění první součástí 19 a druhé součástí 29 nemohlo poetačovat jejichv vzájemné dosednutí v kuželová plošce vlevo a proto jsou nezbytné centrážní přepážky 1. Ty jsou v daném případě zhotoveny tak, že ve výstupku na prvé součástí L 9 jsou vyfrézovány podálné drážky. V zásadě by mohly byt centrážní přepážky L vytvořeny odfrézováním .i ze druhé součástí 39, což by ovšem v daném případě bylo výrobně méně vhodné e na principu centrování h ovšem nic neměnilo ani to, jestliže by vzájemný kontakt první součástí 19 se druhou součástí 29 nastával nikoliv na vrcholcích centrálních přepážek 1, ale kdyby nad těmito vrcholky bylo ještě pokračování například prvé součástí 19 ve tvaru prstence, ktorý by se teprve dotýkal druhé součástí g. Podstatné je, že někde v těchto místech musi do spojovací dutiny 199 zasahovat nějaké výstupky omezující volny průtok tekutiny do primárního ůstí A. Pracovní tekutina je přiváděna napájecím přívodem 5 do rozváděcí komůrky g o větším průřezu, takže vůní je rychlost proudění malá a uetaví se zde celkem rovnomerné rozdělení tlaku.Odtud pracovní tekutina prochází spojovací dutinou 199, v níž se se zmenšujícím protékanym průřszem rychlost proudění zvětěuje, až nabude nejvyšší.hodnoty v primárním detí 4. Ejekčním ůčinkem hybnostních změn ve směšovací trubici zl je přisávén vzduchz atmosféry sekundárním přívodem, jenž je zde tvořen ňtkovým přívodem ll. Jím proudící vzduch strhává s sebou i útek 5.Poruchy e ztráty, způsobené přítomností centrážních přepážek 1 ve spojovací dutině LQQ jsou tím větší, čím vyšší je rychlost proudění pracovní tekutiny, v daném případě ovšem vzduchu, v daném místě. Čím více vpravo budou centrážní přepážky L ležet, tedy čím větší bude axiální odlehlost přepážekłm na obr. 1, tím nepříznivějšíbude tedy vliv, který centrážní přepážky 1 způsobují. Na druhé straně však centrováníbude tím dokonalejěí, čím menší bude poměr axiální odlehlosti ustí n k axiální odlehloeti přepážek m. V obvyklém uspořádání trysky, zachyceném na obr. 1, je poměr g / m l.Na rozdíl od toho je u trysky podle tohoto vynálezu, jejíž príklad provedeníje zachycen na obr. 2, rozváděcí komůrke g umístěna tak, že obklopuje nikoliv utkový přívod ll, ale směšovací trubici gl. Te je zde opět vytvořena, tak jako v příkladuz obr. 1, ve druhé součástí gg, kdežto útkový přívod ll je vyvrtán v prvé součástí LQ. I zde je rozváděcí komůrka g vytvořena v dutině ezi oběms těmito součástmi e i zde jsou obě součástí spojeny prostřednictvím převlečné matice 1.Vzduch z nepájecího přívodu 2 je zde však veâen z rozváděcí komñrky 2 kolem centrážních přepážek 1 směrem doleva, tedy směrem opačným než v jekém vytéká vzduch z ůatí trysky 1. Za centrážními přepážkami 1 se totiž u tohoto uspořádání směr spojovací dutiny LQQ obrecí rediálně k ose trysky a.poté až naopak do směru souhlasícího se směrem výtoku primárním ůstím A u obvyklého provedení jako na obr. 1. Mohlo by se zdát, že toto obracení směru proudění je spojene s eerodynamickými resp. hydrodynemickými ztrátsmi. Ukazuje se však, že tyto ztráty jsou naprosto zanedbatelné, nsbot k obracení směru proudění dochází na velkém poloměru od osy trysky, v místech, kde je protékaný průřez spojovací dutiny igg velmi velký a rychlost proudění tedy velmi malá. Odtud také plyne, že i ztráty při proudění okolo centrážních přepážek 1 jsou v tomto uspořádání velmi nízke a prakticky zenedbatelné. A přesto se dosahuje výborného centrážního ůčinku. Jak je z obr. 2 zřejmě, je v tomto případě exiální odlehlost ustí n dokonce menší než exiální odlehlost přepážek m. To znamená, že poměr n / m 1, což je u dossvadních provedení trysek nedosažitelné. U trysky podle vynálezu lze tak zajistit lepší vzájemné centrování obou součástí dokonce i tehdy, budou-li součásti vyráběny s většími tolerancemi a tedy levněji. I zde by mohly být centrážní přepážky 1 zhotoveny vyfrézováním podélných drážek vs druhé součástí gg, avšak v daném případě plně postačí, bude-li umožněn průtok tekutiny jednoduše vyvrtanými otvory, jak je na obr. 2 zakresleno. Tvary centrážních přspážek 1, vzniklé při vrtání otvorů kruhového průřezu, jsou ovšem aerodynemicky méně příznivé. Nicméně rychlost proudění v místě oentrážníoh přepážek L je zde tak nízká, že tento méně vhodný tvar nehraje roli. Dalšívýhodou uspořádání podle vynálezu Je, jak je zřejmě ve srovnání obr. 1 a obr. 2, že u něj odpadá choulostivá s snadno poškoditelná tenkostěnná trubice první součástí 19, což snižuje pravděpodobnost výskytu zmetků způsobených při výrobě např. neopatrnostípři manipulaoi se součástkami. Odpadá zde také proudění poměrně dlouhým kanálkemna malým průřezem, jaky Je na obr. 1 patrný na dosti značné části spojovací dutiny 19.V případě podle vynálezu je tekutina - vzduch - urychlena až těsně před primárním ustím 1. Odpadá zde tedy třecí ztráta nevyhnutelná v obvykle uspořádané spojovací dutíně LQQ a tím se zlepšuje energetická bilance trysky. Trysku podle vynálezu lze stejně snadno rozsbírat a čietit, navíc zde odpadá možnost poškození choulostivéprvní součástí Lg při tomto čistění. Navíc však Je zde ještě další důležité výhoda. Prüřez primérního ůstí A u provedení podle vynálezu lze snadno měnit axiá 1 nímposouváním první součástí lg vůči druhé soudásti 29. Tím lze přizpůsobovat vlastnosti trysky v daném případě použitému materiálu, z něhož je tkanina vyráběna. Na obr. 2 Je naznačeno uspořádání, kdy se toto přizpůsobování vlastností dosahuje výměnou distanční podložky 3. samozřejmě, že v případě, kdyby taková záměna měla být prováděna častěji, není problémem uspořádat axiální posouvání například se závitem a stupnicí k odečítání nastavené šířky ustí. Uspořádání nakreslsné na obr. 2 má primární ustí A upraveno tak,že již směřuje víceméně axiálně do směšovací trubice gl. Je však možné provést je i tak, aby tekutinový proud vytákající z primárního ůsti A byl veden zakřivenou stěnou druhé součástí 2 prooes směšování s tekutinou přitékající utkovým přívodem ll nebo obecně eekundárním stredovým přívodem pak probíhá ůčinněji, Jako u ejektorů Coandova typu. Tryska podle vynálezu může být zvláště vhodná pro případy, kdy výtok z primárního ůstí 1 má být nadzvukovou rychlostí. V takovém případě lze snadno upravit zakřivené stěny spojovací dutiny ígg tak, aby se její příčný prüřez ve směru proudění nejprve zužoval a poté rozšiřoval. Je pak zvláště výhodná, že proudění není narušeno centrážní mi přepážkami 1,v nichž by nutně nemnhly být vhodné aerodynamické poměry.Tryska se sekundárním přívodem podle tohoto vynálezu může nalézt uplatnění v nejrůznějších oborech, všude tam, kde má být vytékajícím proudem tekutiny - kapaliny nebo plynu - unášena bud jiná tekutina nebo nějaký podélný polotovar. Může jít o trysky k rozstřikování barev nebo k vytváření směsi paliva se vzduchem. zejména se však predpokladá uplatnění v tsxtilních strojíeh k wyvození pohybu nití, vláken nebo příze.

MPK / Značky

Značky: zejména, tryska, středovým, tkalcovské, sekundárním, přívodem, bezčlunkové, stavy, prohozní, tryka

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/7-224876-tryska-se-stredovym-sekundarnim-privodem-zejmena-prohozni-tryka-pro-bezclunkove-tkalcovske-stavy.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Tryska se středovým sekundárním přívodem, zejména prohozní tryka pro bezčlunkové tkalcovské stavy</a>

Podobne patenty