Zapojení vodního napájecího traktu parních generátorů jaderné elektrárny typu VVER

Číslo patentu: 263762

Dátum: 11.04.1989

Autori: Matal Oldřich, Sadílek Jiří

Stiahnuť PDF súbor.

Text

Pozerať všetko

(54) Zapolonl vodního napújocího traktu pamích gonoritorů JadomóÚčelem zapojení vodniho napájecĺho traktu parnich generátorů bloku jaderné elekcrárny typu VVER je ekonomizace provozu. Do napájeciho potrubí vody každého parního generátoru je zařazena clona přídavné redukce tlaku vody dimenzevaná na jednu hodnotu rozdílu tlaku z rozsahu třetiny až celého rozdílu tlaku mezi sběrnou komorou a sekundární stranou patniho generátoru při nominálnim průtoku napájecí vody, dosahovanéhc minimálním počtem současně pracujícichvynález se týká zapojení vodního napájecího traktu parních generátorů bloku jaderné elektrárny typu VVER.Vodní napájecí trakt parních generátorú jaderné elektrárny typu VVER 440 je řešen tak, že voda z nízkotlaké regeneraoe obou sekundárních okruhů je přiváděna na sání celkem pěti elektronapaječek, kterými je dopravována do dvou větví vysokotlaké regenerace, z nichž každá je osazena dvěma vysokotlakými ohříváky, a dále do shěrné komory, k jejíž jedné polovině jsou připojeny napájecí potrubí vody tří parních generátorů a k druhé polovině jsou připojeny napájecí potrubí vody tří parních generátorů ak druhé polovině jsou připojeny napájecí potrubí vody dalších tří parních generátorů. Na napájecím potrubí body každého parního generátoru je umístěna po proudu vody nejprve první uzavírací armatura, dále regulační armatura a nakonec druhá uzavírací armatura. Před vstupem vody do první uzavírací armatury je na napájecím potrubí vody provedena odbočka do obtoku, na němž je nejprve uzavírací armatura obtoku a dále pak regulační armatura obtoku. obtok je zaústěn zpět do napájeoího potrubí vody před druhou uzavírací armaturou. Generované pára v parních generátorech je odváděna parním potrubím do jednoho i druhého turbogenerátoru sekundárních okruhu. Regulační armatura je řešena tak, aby zabezpečila potřebný průtok napájecí vody podle tlaku páry a hladiny vody v každém parním generátoru. Pritom jsou v provozu na nominálních parametroch bloku dmwkle tři napaječky, avšak z jiných provozních důvodů se po určitou dobu uvádí do činnosti i další napaječky. Regulační armatura při nominálním výkonu bloku musí jednak spolehlivě requlovat požadovaný tok napájecí vody do parního generátoru,ale přitom též současné koncepci redukovat tlak napájecí vody o hodnotu až 2 MPa. Tyto vysoké tlakové redukce však vyvolávají velké síly na regulační orgán armatury, kterým je u hloků VVER 440 klín šoupátka. Ten je v obvyklých provozních podmínkách zasunut hluboko do proudu vody a přitom je pouze jednostranné opřen. Pak vznikají za regulačním orgánem velké hydrodynamické víry, které jsou původcem dynamických sil, doplňkově na něj působících. Dynamické síly se na armstuře projevují především vysokou úrovní chvění a to va zrychlení několikanásobků tíhového zrychlení, což bylo měřením prokázúno. Důsledkem je velké přetěžování pohonu armatury, projevující se častými poruchami elektromotoru a spojky pohonu, nadměrné opotžebovaní ucpávky vřetena a dosedacích a těsnících ploch regulačního orgánu průtoku vody. Regulační armatury se musí pak často opravovat, což je obvykle možné jen při sníženém výkonu či úplném odstavení bloku. Každá odstávka bloku pak znamená ztrátu z nevyrobené elektrické energie. Pokusy se zmenšením průměru oběžných kol, proti projektovaným mírám napaječek nsvedly též k cíli, nebot regulační armatury jsou i potom značně zatěžovány i když přece o trochu méně než v případě průměru kol původních. Přítom pak musí vždy pracovat alespoň čtyři napaječky, což zvyšuje vlastní spotřebu elektrárny. Ani použití regulačních armatur, které mohou snášet zvýšené namáhání a které mají zesílené pohony nikterak neodstrañuje pžíčinu dynamických sil působících za provozu na regulační orgán armatury. To proto, že zamění-li se stávající regulační armatura za konstrukčně jinak řešenou armaturu a na stávajícím zapojení vodního napąjecího traktu parních generátorů se jinak nic nezmění. pak musí též vhledem k dané závislostí dopravovaného toku vody elektronapaječemi na tlaku vody za elektronapaječkami přičemž charakteristiky elektronapaječek jsou dané, a požadovanému toku napájecí vody do parního generátoru a to v závislosti na výšce hladiny vody na sekundární straně, tj. v závislosti na tepelném výkonu, existovat pro daný výkon bloku pouze jeden pracovní bod na charakteristice elektronapaječek, který je nutně identický s pracovním bodem na charakteristice napâjecího traktu s regulační armaturou, tj. existuje v každém pracovním bodě stále pouze jedna hodnota redukce tlaku,kterou regulační armatura musí zajistit při požadovaném průtoku. Proto i jiná armatura než stávající musí v dauém praoovním bodě redukovat stále jeden a tentyž rozdíl tlaku při požadovaném průtoku napájecí vody. To vše jsou podstatné nevýhody současného provedení traktu parních generátorů v jaderné elektrárne typu VVER.Uvedené nedostatky v podstatné míłe odstraňuje zapojení vodního napájeoího traktu parních generátorů bloku jaderné elektrárny typu VVER podle vynálezu. Jeho podstata spočíva v tom, že na napájecím potrubí vody každého parního generátoru je zařazena clona přídavné redukce tlaku vody dimenzovaná na jednu hodnotu rozdílu tlaku z rozsahu třetiny až celéhorozdílu tlaku mezi sběrnou komorou a sekundární stranou parního generátoru při nominálním průtoku napájecí vody dosahovaného minimálním počtem současně pracujících napaječek.Clona přídavné redukce tlaku vody zabudovaná do napájecího potrubí vody každého parního generátoru přispívá ke atabilizaci průtoku napájecí vody, vytváří při každém ustáleném průtoku vody stabilní odpor, projevující se v redukci tlaku napájecí vody. Dimenzuje se přitom clona přídavné redukce tlaku vody pro jednu hodnotu rozdílu tlaku vody pro jednu hodnotu rozdílu tlaku vybranou z rozsahu třetiny až celého rozdílu tlaku mezi sběrnou komcrou a sekundární stranou parního qenerátoru při nomínálním průtoku napájecí vody současnou činností minimálního počtu napaječek, pak bude v návrhových, nominálních výkonových režimech bloku, tj. po většinu provozní doby, regulační armatura zatěžována minimálními hydrodynamickými silami. To se projeví na jejím odlehčení, podstatném snížení vibraci, vyloučí se řežimy s přetěžováním pohonu, prodlouží se podstatně životnost ucpávek,sníží se počet oprav a prostojü či provozních hodin se sníženým výkonem celého bloku jaderné elektrárny. Dále se sníží úroveň vibrací přenášených do parních generátorů a tak se podstatně zlepší podmínky pro funkci jejich systému provozní diagnostiky, zejména systému pro monitorování vodných častíc. Tyto výhody jsou odůvodněny tím. že průtok napájecí vody do parních generátorů je regulován podle změny hmotnostní hladiny vody sekundární vody a regulace průtoku se až dosud provádí výhradně regulační armaturou, kdy její přivření či pootevření vzhledem ke střední poloze regulačního orgánu představuje přičtení nebo odečtení přídavného odporu ke střednímu hydraulíckému odporu armatury V dané poloze,a při daném výkonu bloku. Při jiném výkonu bloku musí regulační armatura zajistit jinou střední hodnotu průtoku vody jinou střední hodnotou jejíh ohydraulického odporu. zařazná clona vynálezu pak přebírá určitou část středního odporu regulační armatury, jejíž regulační orgán pak může být více pootevřen a pak střední hydraulický odpor armatury klesne. To snižuje dynamické síly působící na regulační armaturu. současně však celkový střední odpor napájecího traktu, který se skládá z odporu vložené clony a odporu regulační armatury v otevřenější poloze, zůstává stejný a musí se rovnat původnímu střednímu odporu přivřené armatury na trase bez clony při jednom pracovním bodě elektronapaječek. Zařazením clony nemůže tak dojít k žádnámu snížení maximálního dosahnutelného či lépe potřebného průtoku napájecívody do parních generátorů.Příklad zapojení vodního napájecího traktu parních äenerátorů jaderné elektrárny typu VVER 440 je znázorněn na přiloženém výkresu. IKaždý ze šesti parních generátorů g generuje páru odváděncu parním potrubím lg a je napájen vodou samostatným napájecím potrubím ł vody, které je napojeno na společnou sběrnou komoru 3. Na sběrnou komoru g jsou napojený dvě větve potrubí ll vysokotlaké regenerace s pnř ním lg a druhým lg vysokotlakým ohřívákem. Do potrubí ll vysokotlaké regenerace dodává vodu pět paraleině řazených napaječek lg, které mají sání ze dvou potrubí lg nízkotlaké regenerace. Na napájecí potrubí ł vody je napojeno potrubí E obtoku, na němž je uzavírací armatura 6 obtoku a regulační armatura 7 obtoku. Dále je na napájecím potrubí l vody zabudovánaprvní g uzavírací armatura, regulační 5 armatura a druhá á uzavírací armatura. V případě bloků VVER 440 jsou všechny tři posledné jmenované armatury šoupátka.Na příkladném provedení zapojení podle vynálezu je do napájecího potrubí l vody každého parního generátoru g zařazena před první uzavírací armaturu 5 clona lg přídavné regukce tlaku vody, dimenzovaná na celý rozdíl tlaku vody mezi sběrnou komorou g a sekundární stranou parního generátoru g při nominálním průtoku napájecí vody 125 kg.s 1 a při současném chodu tří napaječek gg. Clona lg přídavné redukce tlaku body, zabudovaná do napájeoího potrubí l vody každého parního generátoru g, vytváří při každém ustáleném průtoku vody stabilní hydraulický odpor, který se projevuje stálou redukcí tlaku napájecí vody. současně přispívá ke stabilizaci průtoku napájecí vody do parního generátoru g. Dříve popsanou dimenzí clony gg přídavné redukce tlaku vody příkladného provedení se dosáhne toho, že po většinu pracovní doby bloku elektrárny na nominálním výkonu bude regulační armatura 5 zatěžována minimálními hydrodynamickými silami. Tím se podstatněodlehčí, sníží se podstatné její chvěni, sniži se poruchy ucpávek, pohonu atd., sníži se počet potřabných oprav a prostojů bloku jaderná elektrárny VVER 440.zàpojení vodniho napájecího traktu parních generátorú jaderné elektrárny typu VVER,vyznačující se tim, že do napájecího potrubí (1) vody každého parniho generátoru (2) je zařazena clona (10) prídavné redukce tlaku Vody dimenzcvaná na jednu hodnotu rozdilutlaku z rozsahu třetiny až celého rozdilu tlaku mezi sběrnou komorou (9) a sekundárnistranpu parního generátoru (2) při nominálním průtoku napájecí vody dosahovaného minimálním počtem současně prącujicích napaječek (14).

MPK / Značky

MPK: F28F 27/00, C21D 5/08

Značky: traktu, generátoru, vodního, elektrárny, napájecího, parních, jaderné, zapojení

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/5-263762-zapojeni-vodniho-napajeciho-traktu-parnich-generatoru-jaderne-elektrarny-typu-vver.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Zapojení vodního napájecího traktu parních generátorů jaderné elektrárny typu VVER</a>

Podobne patenty