Nosná část elektrod, zvláště pro řízení na automatické svařování

Číslo patentu: 253237

Dátum: 15.10.1987

Autor: Buček Jaroslav

Stiahnuť PDF súbor.

Text

Pozerať všetko

(40) Zveřejněno 12 03 87 ÚŘAD PRO VYNÁLEZY (45) Vydáno 15 05 gg Ä°ĺuIÍV(75) Autor vynálezu BUČEK JAROSLAV dipl. tech. , ČERMNÄ nad Orlicí(54) Nosné část elektrod, zvláště pro zařízení na automatické svařováníNosná část elektrod, zvláště pro zařízení na automatické svařování obvodového svaru spojovaných trubek. Podstata nosné části elektrod spočívá v tom, že sestává alespoň ze dvou k sobě přilehlýchsegmentů mezi nimiž je uspořádánvnitřni prostor, do kterého zasahují konce svařovacích elektrod procházejících segmenty. Mimo vnitřní prostor mezi segmenty je uspořádán alespoň jeden průchozí prostor. V segmentech uspořádané svařovaci elektrody jsou od sebe vzdáleny o stejnou úhlovou rozteč, případně k prüchozimu prostoru přilehlé sousedni elektrody sviraji mezi sebou úhel větší než úhel, který svíraji s elektrodami uspořádanými na jejich opačné straně.Vynález se týká nosné části elektrod, zvláště pro zařízení na automatické svařováníobvodového svaru spojovaných trubek.U dosud známých zařízení pro svařování trubek je svařovací elektroda uchycena V držáku, který může vytvářet kruhový pohyb kolem obvodu svařovaných trubek, čímž se postupně svařík sobě obě spojované trubky. U těchto zařízení, která mohou pracovat automaticky, je nevýhodou značná prostorová náročnost tohoto zařízení a nutnost přídavné konstrukce, která vede držák s elektrodou při jeho pracovním pohybu. Při svařování předem uspořádané soustavy trubek,kde jednotlivé trubky jsou od sebe vzdáleny v poměrně malých úsećích, například při svařování kolínek k trubkám lamelových systémů, je pak použití tohoto zařízení prakticky znemožněno. Blízko u sebe uspořádané trubky lamelových systémů jsou k jednotlivým spojovacím kolínkům proto přivařovány ručně autogenním svarem. Tento způsob svařování je značně pracný a s ohledem na špatnou přístupnost i namáhavý. Navíc je pracovník trvale vystaven zdraví škodlivému prostředí, při kterém se projevuje značná únava. Dochází proto často k tomu, že provedený svarový spoj je netěsný a musí se po tlakové zkoušce opravovat.Cílem vynálezu je konstrukce nosné části automatického svařovacího zařízení, která by umožňovala jeho použití i pro svařování sestavené soustavy trubek, kde prostor vždy mezi dvěma svařovanými trubkami je značně malý.Podstata nosné části zařízení pro automatické svařování podle vynálezu spočívá v tom,že sestává ze dvou k sobě přilehlých segmentů, mezi nimiž je uspořádán vnitřní prostor,do kterého zasahují konce svařovacích elektrod procházejících segmenty. Mimo vnitřní prostor je v nosné části uspořádán případně alespoň jeden průchozí prostor. Jednotlivé elektrodý jsou uspořádány kruhově vedle sebe, přičemž jejich uhlová vzdálenost je stejná. Elektrody přilehlé k průchozímu prostoru svírají případně úhel větší než který svírají s elektrodami uspořádanými na jejich opačné straně.Výhodou tohoto zařízení pro automatické svařování je jeho jednoduchost, odstranění fyzicky namáhavé a zdraví škodlivé práce, zlepšení kvality svárů a zvýšení produktivity práce. Příklad provedení zařízení pro automatické svařování podle vynálezu je částečně znázorněn na přiložených obrázcích, kde obr. 1 znázorňuje příčný řez zařízením a obr. 2 znázorňuje jeho podélný řez.Proti sobě jsou uspořádány dva segmenty ł, mezi kterými je vytvořen vnitřní prostor 3. vnitřním prostorem Ž prochází dvě svařované trubky a to trubka § vlásenky a konec Q kolínka. Nad přesvařenou částí trubky § vlásenky a konce Ě kolínka jsou uspořádány konce elektrod 3, které jsou uchyceny v segmentech ł. Mimo vnitřní prostor 3 jsou mezi segmenty ł uspořádány průchozí prostory A, kterými prochází další trubky soustavy, které jsou nebo mají být svařeny po předchozí nebo následující operací (nezakreslenol. segmenty ł jsou ze strany zakryty bočními kryty 1, které zakrývají vnitřní prostor Q a svými vnitřními okraji přiléhají jak k trubce § vlásenky, tak ke konci Q kolínka, čímž vytvářejí uzavřený prostor pro udržení ochranné atmosféry V místě prováděného sváru. Elektrody 3 jsou od sebe vzdálený o stejnou úhlovou vzdálenost a to tak, že hroty elektrod g jsou od sebe vzdáleny o polovinu průvaru a v patřičné vzdálenosti od povrchu trubky, aby se dosáhlo elektrického oblouku a průvarutrubky § kolínka do konce Q kolínka.Při prüvaru se horní část přetaví a spodní nataví. Elektrody g, které procházejí nejblíže k průchozím prostorům 5, jsou u tohoto příkladu provedení s ohledem na rozměry průchozího prostoru 5 vychýleny tak, že nemají stejnou úhlovou vzdálenost mezi sebou a mezi sousedními elektrodami 3 uspořádanými na jejich opačné straně, avšak jejích vrcholové úhly kužele hrotu směřují svými osami do osy svařovaných trubek, jako tomu je i u ostatních elektrod 2.Ochranná atmosféra je tvořena argonem, který je přiváděn střídavě přes elektrody 3 přilehlé k průchozĺm prostorům 5. Tyto elektrody 3 jsou tak přiváděným plynem zároveň chlazeny, zatímco ostatní elektrody 3 jsou chlazeny vodou. Elektrody 3 jsou uchyceny v segmentu 3 pomocí kleštin, přes které se přivádí svařovaci proud. Rozevírání a zavírání segmentů 3, prívod plynu a přestavování svařovací hlavy se dociluje pomocí řídicích elektrických obvodů společně se zapínáním elektrod 3, V průběhu svařovacího procesu se třícyklový svařovací proud zapiná tyrlstory od první po poslední elektrodu postupně za sebou, čímž se vytváří plynulý obvodový svár obdobné jako při otáčení jedné elektrody kolem svařované trubky. Pomo í přídavného řídicího obvodu se zařízení uvádí v činnost na první elektrodě 3 pro sevření segmentu 3 kolem trubek, přičemž proběhnou jednotlivé cykly svařovaciho proudu na prvni elektrodě 3 až do zapnutí proudu kráteru, při kterém se zapne proud do vedlejší elektrody 3. To má za následek poklesnutí proudu na první zapnuté elektrodě 3 a zapnutí nízkého zapínacího proudu na druhé elektrodě 3, což napomáhá vypnutí tyristoru. zapnutí proudu na druhe elektrodě 3 je usnadněno hořícím obloukem na první elektrodě 3, kterým je ionizováno. V případě potřeby je možné přepínání proudu jedné elektrody 3 na druhou upravit tak, že napřed nastane vypnutí první elektrody 3, potom teprve zapnutí druhé elektrody 3 současně se zapnutím impulsního ionizátoru, který se používá pro udržení elektrického oblouku při svařování střidavým proudem. Zapínání a vypínání jednotlivých elektrod 3 lze rovněž řešit zapojením tyristorú na principu kruhového1. Nosná část elektrod, zvláště pro zařízení na automatické svařování obvodového svaru spojovaných trubek, vyznačená tím, že sestává alespoň ze dvou k sobě přilehlých segmentu(1), mezi nimiž je uspořádán vnitřní prostor (3), do kterého zasahují konce svařovacích elektrod (2), procházejících segmenty (l).2. Nosné část elektrod podle bodu 1, vyznačená tím, že mezi segmenty (1) je uspořádán mimo vnitřní prostor (3) alespoň jeden průchozi prostor (4).3. Nosná část elektrod podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že v segmentech (1) uspořádané svařovací elektrody (2) jsou od sebe vzdáleny o stejnou úhlovou rozteč.4. Nosné část elektrod podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že k prüchozímu prostoru (4)přilehlé sousední elektrody (2) svírají mezi sebou úhel větší než úhel, který svírají s elektrodami (2) uspořádanými na jejich opačné straně.

MPK / Značky

MPK: B23K 9/24

Značky: automatické, řízení, nosná, část, svařování, elektrod, zvláště

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/4-253237-nosna-cast-elektrod-zvlaste-pro-rizeni-na-automaticke-svarovani.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Nosná část elektrod, zvláště pro řízení na automatické svařování</a>

Podobne patenty