Způsob rozpouštěcího žíhání výkovků z vysocelegovaných austenitických železoniklochromových slitin

Číslo patentu: 229863

Dátum: 15.04.1986

Autori: Kordula Miroslav, Laňka Zdeněk, Taubr Josef

Stiahnuť PDF súbor.

Zhrnutie / Anotácia

Vynález se týká způsobu rozpouštěcího žíhání výkovků z vysocelegovaných austenitických železoniklochromových slitin s dosažením rovnoměrné a jemnozrnné mikrostruktury provedeným dvoustupnově ve dvou pecích tak, že v první peci se vsázka předehřeje a v druhé peci se po rychlém přesazení vsázky dokončí ohřev na konečnou teplotu žíhání, přičemž v první peci se výkovky předehřívají po dobu 40 až 160 minut na teplotu 920 až 980 °C a v přehřáté druhé peci se žíhají při teplotě 1 140 až 1 165 C, načež se ochladí. Podle vynálezu předehřáté výkovky se přesadí do druhé pece s teplotou prostředí 1 180 až 1 220 °C a po dosažení teploty výkovků 1 140 až 1 165 °C se na teplotu 1 140 až 1 165 °C nastaví teplota v pracovním prostředí druhé pece, při níž se výkovky žíhají po dobu 10 až 35 minut.

Text

Pozerať všetko

°rr PO PIS VYNÁLEZU 229863(54) Způsob rozpouštěcího žíhàní výkovků z vysocelegovaných austenitickýoh železoniklochromových slitinvynález se týká způaobu rozpouštěcího äíhání výkovků z vyeocelegovaxrých anatomtických železoniklochronových slitin s dosałenín rovnoněrná o jcmgosrnnć nikroatruk-í tury prevedenia dvuuatupnově ve dvou gi- cích tak, že v prvni peci se vaázka p edehře e a v druhé peci se po rychlém piesezen vaázłq dokončí ohřev na konečnou v teplotu žihání, přičemž v prvni peci se výkovky předehřívadi po dobu 40 až i 60 nie nut. na teplotu 920 a 980 °C a v přehráté druhé Baci ae žíhají při teplotě 1 140 až 1 155 C, naše ae ochladí.Podle vynálezu pŕedehřáté výkoilq se fvřesadí do druhá pece s teplotou prostředí 180 až 1 220 °C a po dosaäení te lety výkovků 1 140 až i 165 °C se na tep otu i 140 až l 165 °C nastaví teplota v praoovníu prostředí druhá pece, při níž sevýkovky žíhají po dobu | 0 až 35 minutvynález se týká způsobu rozpouětěcího žíhání výkovků z vyeocelegoverąých eueteniticlçýeh äelezoniklochromových slitin s dosažením rovnoměrná a jemnozrnné mikrostruktury, provedeným dvuuatupňově ve dvou pecích tak, že v první peci ee veázke předehřeje a v dxuxhá peci se po rychlém přesazení vsázky dokončí ohřev ne konečnou teplotu žíhání.Při výrobě výkovků z vysocelegovaných eustenitických železoniklochromových slitin, o hmotnoatním složení např. 0,06 SS uhlím, 21 ,5 S chromu, 32 .19 niklu, 0,40 76 hliníku, 0,40 Z titanu, zbytek železo, je znečným problémom doaažení jemnozrnná a rovnoměrná mikroetruktury po rozpouštěcím žíhání. To je dáno tím, že například u uvedené slitiny dochází v rozmezí teplot ,äíhání l 000 až 1 150 °C k výraznému e nerovnoměrnému hrubnutí zrna a při teplotách nad I 150 °c k rovnoměrnému výraznému hrubnutí zrno.Dalším faktorom ovlivnujícím nerovnoměrně hrubnut-í zrna při rozpouštěcím žíhání je nerovnoměrnost plastická deformace po prüřezu výkovku při kování tvarových výkovků a z toho plynoucí ruzný sklon jednotlivých oblastí průřezu výkovku k hrubnutí zrna při rozpouštěcím žíhání. Při kontrole velikosti zrna, která se u náročných výkovků provádí například u jednoho výkovku z jedná partie, tj. vsázke pece rozpouštěcího žíhání, jeou pak zjištěny celé oblasti zhrubnutí zrna nebo nerovnomärně rozptýlená hrubá zrna. Pokud je toto zhrubnutí zrna větäímež dovolují příeluäná technicke podmínky, je nutná celou pertii výkovků zmetkovat. Je to dáno tím, že u ocelí o shtin euatenitickáho typu nelze žádným dalším způsobem tepelného zpracování docílit zjemnění zrno.J s známa, že ne hrubnutí zrna při rozpouätěcím zíhání má nejvýreznäjší vliv výše teploty žíhání. Tuto teplotu väok nelze pro rozpouätäcí žíhání měnit. Zároveň nelze zkrecovet pod určitou mez dobu výdräe veázky na táto teplote. řDoaud používané postupy ohřevu vaázw ne teplotu rozpouätěcího žíhání však nevyužívají možnosti maxímálního urychlení náběhu teploty vsázky na konečnou teplotu rozpouětěcího žíhání e tak co nejvíce omezit dobu setrvání vsdzky ne teplotách, kdy dochází k narovnoměrnemu výraznému hrubnutí zrna.Uvsdene nevýhody odstraňuje způsob rozpouětěcího žíhání výkovků z vysocelegovarxých eueteniticwch chromniklových elitin, ktorý se provádí dvouetupñovö ve dvou pecích řazených do tendemu tak, že v první peci ee výkovky předehřívojí po dobu 40 už 160 minut na teplotu 920 až 980 °C a v druhe přehřáte peci se žíhejí v rozmezí teplot 1 140 e 1 165 °C a následně ee ochlazují, podle vynálezu.Podstata vynálezu epočívá v tom, že přsdehřátě výkovky se přesedí do druhá pece s teplotou prostředí I 160 až 1 220 °C e po dosažení teploty výkovků 1 140 až 1 165 °C se ne teplotu 1 140 až 1 165 °C nastaví teplote v pracovním prostředí druhí pece, při níž se výkovky zíhejí po dobu 10 až 35 minut.Výhodou rozpouštäcího žíhání podle vynálezu je především skutečnost, že je značné zkrácana dobe neběhu teploty veázky na konečnou teplotu rozpouätěcího žíhání v obleeti kxdticldch teplot, kdy dochází k výraznému nerovnomärněmu hrubnutí zrna, v oblasti I 000 ež l 150 °C. Uvedené zkrácení doby nábčhu činí 50 5 oproti jiným známým způeobům ohrevu. Z toho vyplývaminimální výskyt hrubých zrn ve struktuře a s tím související větší rovnoměrnost vlastnostímateriálu po celém průřezu výkovku při zkouäení za studena i při zvýšených teplotách. Při využití způsobu podle vynálezu lze tedy dosáhnout s podstatne vyšší provozní epolehlivoetí rovnoměrné a jsmnozrnne struktury výkovků e podstatne tak snížit zmetkovitost z důvodu nevyhovující nerovnomšmá hrubozmná mikrostmzktury.ľříkladně provedení zpüsobu je znázorněno na připojeném grafu. vyjedřuxjícím závislost čas - teplota. Plná čáre znázorňuje prüfběh teploty veázky, přerušovaná čaro znázorňuje průbäh teploty první předehřívecí pece e čerchovená čára znázorňuje průběh teploty druhe pece.j Po celou dobu operace se použila dvou kamerových pecí v tendemu. V denćn případě byly žíhány podle vynálezu výkovky ze elítiny o složení v hmotnoetních podílecb. 0,07 i uhlí-v 1 m, 1,13 S mengnnu, 0,72 ñ křemíku, 0,02 S foeforu, 0,004 5 eíry, 20,56 i chrom, 0,04 5 wolfromu, 32,40 i níklu, 0,03 i molybdenu, 0,01 S mědí, 0,37 i hliníku, 0,40 i titenu,0,005 S cínu, 0,000 39 i vodíku, 0,013 S dueíku, 0,025 S hořčíku, 0,003 5 S vápníku e 0,03 S venedu. První z dvou pecí bylo předehřívecí a v ní ee výkovky předehřály na teplotu g 950 °C, která je těaně pod bítickou teplotou počátku hrubnutí zrna. Druhá, v tě chví 11 prázdne pec, ee vyhrál ne teplotu j 1 185 °C, tj. na teplotu vyääíąxež je teplote g rozpouštěcího žíhání, která je pro uvedenou elitinu l 155 °C.Po ukončení předehřevu vázky výkovků v první, předehřívecí peci e po dokonelêm vyhrátí druhé, prázdne pece, ee provádělo rychlé přesezení g předehřdtć veázky do druhé pece e průběžně se kontrolovala teplote přímo ne veázce. Teplota v druhá peci. po přeeezení předehřáté vaázky a uzevření jejích dveří byla vyšší o 25 °C než předepeená teplote rozpouštěcího žíhání. Dohřev přeeazené o předehřátł veázlq ne konečnou teplotu rozpouätěcího žíhání probíhal rrychleně edílením teple mezi přehfátym vnitřkem pece a přesezenou veázkou. 0 d dosažení teploty rozpouětěcího žíhání ne veázce výkovkü 1 155 °C se počítela výdrž na teplotě, přičemž ne tuto teplotu byl přesteven I. regulátor teploty této pece.Po ukončení 15 min výdrže ne teplotě se vsázke vyjmula z pece a provedlo se její oohlazení g vzduchom na teplotu okolí. V jiném případě byla vsázka výkovkü na teplotu okolí ochlezene vodou. iTímto postupom bylo tedy doseženo n-ychleného náběhu vsázky výkovků na teplotu g rozpouštěcího žíhání, neboĺ sdílení teple probíhelo wychleně mezi přehřátým vnitřkem pece, který postupně predával svou akumulovenou tepelnou energií veázoe e celá soustava,vnitřek pece - vsázke, se rychle teplotné ustálila ne požadované teplote g rozponätěcího žíhání.Další výhodou tohoto postupu je, že ohřev vsázky nebyl zpomalován enižováním příkonu pece, jako při obvyklém postupu ohřevu, regulátorem teploty těeně v blízkosti nastavené teploty žíhání. Výěí teploty p, na kterou je nutno druhou pec vyhřút před pŕeeezením předehřátá vsázky výkovkd, je nutno nejprve prakticky vyzkoušet, protože závisí především ne tepelná kepecitě vnitřku prázdne pece, velikosti a teplote přeeezorená předehřáté vseky e některých dalších fektoreoh.Způsob rozpouätěcího žíhúní výkovků z vyeocelegovených euetenitícwch železoniklochronových elitin, ktery ee provádí dvoustupňově ve dvou pecíoh řasenvch do tandem tak, že v první peci so výkovky předehřívejí po dobu 40 už 60 minut ne teplotu 920 až 980 °C a v předehřáté druhá peci se žíhejí v rozmezí teplot 1 140 až 1 165 °C e následně ee ochlazují, vyznečující se tím, že předehřáté výkovky ee přeeedí do druhá pece e teplotou prostředí 1 180 až 1 220 °C e po doeežení teploty výkovků 1 140 e 1 165 °c ee na teplotu 1 140 až 1 165 °C nastaví teplote v precovním prostředí druhé pece, při. níž .se výkovky žíhejí po dobu 10 už 35 minut. V

MPK / Značky

MPK: C21D 1/26

Značky: slitin, vysocelegovaných, austenitických, žíhání, rozpouštěcího, výkovků, železoniklochromových, způsob

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/4-229863-zpusob-rozpousteciho-zihani-vykovku-z-vysocelegovanych-austenitickych-zelezoniklochromovych-slitin.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Způsob rozpouštěcího žíhání výkovků z vysocelegovaných austenitických železoniklochromových slitin</a>

Podobne patenty