Sklo vhodné ke zvlákňování

Číslo patentu: 231953

Dátum: 15.12.1986

Autori: Massol Jean-jaques, Fezenko Igor, Battigelli Jean, Bouquet Francois

Je ešte 8 strán.

Pozerať všetko strany alebo stiahnuť PDF súbor.

Zhrnutie / Anotácia

Sklo, vhodné ke zvlákňování a obsahující oxid křemičitý, hlinitý, sodný, draselný, vápenatý, hořečnatý, barnatý, železitý, boritý a sírový, vyznačující se tím, že obsahuje následující složky v uvedené hmotnostní koncentraci: oxid křemičitý 59 až 65 %, oxid hlinitý 5 až 8 %, oxid sodný 12,5 až 18 %, oxid draselný stopy až 3 %, oxid vápenatý 4,5 až 9 %, oxid hořečnatý stopy až 4 %, oxid barnatý stopy až 5 %, oxid železitý 0,1 až 5 %, oxid boritý stopy až 2 %, různé nečistoty nejvýše 1 %, z toho oxid sírový nejvýše 0,6 %, oxid manganatý stopy až 4 %, přičemž celkový obsah oxidu sodného a draselného se pohybuje v rozmezí 15 až 18 %, celkový obsah oxidu hořečnatého a vápenatého se pohybuje v rozmezí 7 až 9,5 % a celkový obsah oxidu manganatého, barnatého a železitého se pohybuje v rozmezí 3,5 až 8 % a poměr oxidu hlinitého k celkovému množství oxidu sodného a draselného se pohybuje v rozmezí 0,25 až 0,40 a poměr oxidu hořečnatého k oxidu vápenatému je nižší nebo roven 0,75.

Text

Pozerať všetko

Mimuoho vyžaduje používání sklat které obsahuje velké množství horu, tluoru nebo baria, řadu bezpečnostních opatření. V případě bóru nebo fluoru unikají ze zařízení škodlivé těkavé složky, které způsobují i znečištění atmosféry, takže je nezbytné zpracovávat odpadmi plyn zvláštním způsobem za použití odlučovačů.Mimoto jsou výsledným produktem při použití poměrně měkkého skla vlákna, která nemají požaclovanou odolnost proti vysokým teplotám.Cílem vynálezu je tedy zcela odstranit těkavé složky a užít levného skla, přičemž získaná vlákna by měla mít lepší vlastnosti i pokud jde o odolnost proti zvýšeným teplotam.Tento požadavek je kladen z toho důvodu,že vlákna, která jsou získávána použitím běžných postupů, běžných zařízení a skla běžně užívaného složení je možno užít k izolačním účelům jen do teploty 400 °C. V případě vláken podle vynálezu by mělo být možno zvýšit tuto teplotu alespoň na 480 °C.Předmětem vynâlezu je tedy sklo, vhodné ke zvlákňování a obsahující oxid křemlčitý,hlinitý, sodný, draselný, vápenatý, hořečnatý, barnatý, železitý, boritý Ň sírový.Podstata vynálezu spočíva v tom, že složky jsou obsaženy v uvedené hmotnostní koncentraci12,5 až 18 stopy až 3 4,5 až 9 stopy až 4 °/o stopy až 5 0,1 až 5 stopy až 2 nejvýše 1 9/0 nejvýše 0,6 0/0 stopy až 4 , oxid křemíčitý oxid hlinítý oxid sodnýoxid draselný oxid vápenatý oxid hořečnatý oxid barnatý oxid železitý oxid boritý různé nečistoty z toho oxid sírový oxid manganatýpřičemž celkový obsah oxidu sodného a draselneho se pohybuje v rozmezí 15 až 18 ,celkový obsah oxidu hořečnatého a vápenatého se pohybuje v rozmezí 7 až 9,5 0/0 a celkový obsah oxidu manganatého, barnąteho a železitého se pohybuje v rozmezí 3,5 až 3 0/0 a poměr oxidu hlinitého k celkovému množství oxidu sodného a draselného se pohybuje V rozmezí 0,25 až 0,40 a poměr oxidu hořečnateho k oxidu vápenatému je nižší nebo roven 0,75.Pokud jde o složení skla, je nutno uvést,že sklo zvláště výhodného složení je sklo,které neobsahuje žádný fluor a nejvýše male množství baria a bóru. je tedy zřejmé, že je možno použít i tak zvaná tvrdá skla s vyšší teplotou tán.í a odskelnění. Sklo, které neobsahuje fluor, bór ani barium není možno zpracovávat běžným způsobem. Hlavní výhodou tvrdých skel je to, že vlákna, vyrobe 4ná z těchto skel jsou daleko odolnější proti zvýšeným teplotám.Složení tvrdého skla, které má vysokou teplotu odskelnění a které dosahuje viskozity, Vhodné pro zvlákňování jen při vysokých teplotách, vyžaduje zcela zvláštní způsob zpracování a zcela zvláštní zařízení, na němž je možno provést celou řadu podstatných zlepšení, která se t-ýkají konstrukceodstředívky, způsobu výroby i zařízení pro přivádění a rozdělování roztaveného skla V odstředi.vce i dalších provozních podmínek celého zařízení. Takto pozměněný postup a zařízení umožňují i výrobu vláken z velmi tvrdého skla, jehož zpracování je známými způsoby neproveditelné.e nutno zdůraznit také to, že jednotlivá konstrukční zlepšení, nutná pro výrobu vláken z tvrdých skel, jsou výhodná také při výrobě jiných druhů sklenených vláken.Na obr. 1 je znázorněn vertikální řez zařízením pro výrobu sklenených vláken s odstředivkou, a to s jejím výhodným provedením, na výkresu je současně zachyceno dmychací zařízení pro horký vzduch, který je přiváděn podél zevní stěny odstředivky prstenc-ovitě směrem shora dolů a slouží k vyťahování a dloužení skleněných vláken.Na obr. 11 a je znázorněn zvětšený řez provedením na obr. 1, zejména část stěny rozdělovače roztaveného skla, který je uložen uvnitř odstředivky.Obr. 2 až 6 znázorñují jednotlivá provedení »odstředivky a zařízení pro přívod roztaveného skla do vnitřního prostoru odstředivky.Na obr. 7 je znázorněn cietailní zvětšený řez, z něhož je zřejmě Lispořádání přístroje pro přívod skla do vnitřního prostoru odstředivky. de o detail obr. 6.Na obr. 8 je znázorněn ve zvétšeném měřítku detailní řez proveclením podle obr. 4 a 5, zejména pokud jde o odlišné uspořádání zařízení pro přívod skla do vnitřního prostoru odstředivky.Na obr. 9 je znázorněn částečný řez konstrukcí odstředívky podle obr. 4 a 5.Na obr. 1 D .a 11 jsou znázorněny řezy pertorovanou zevní stěnou odstředivky.Na obr. 1 je znázorněn centrální hřídel 10 odstředivky, který na svém spodním konci je opatřen hlavou 11, určenou k montáži odstředivky. Odstředívka 12 sestava ze zevní stěny 13, která je opatřena mnoha řadami otvorů pro výrobu skleněných vláken a jejíž horní okraj je spojen s hlavou 11 pomocí zvoncoviteho upevňovacího dílu 14. Otvůrky,jimiž je opatřena zevní stěna 13 odstředivky 12, jsou znázorněny jen částečně, je však samozřejmě, že zevní stěna 13 odstředivky 12 obsahuje velký počet těchto otvůrků v mnoha řadách ve vertikálním odstupu. Na svém spodním konci je odstředivka 12 opatřena prstencovitou přírubou 15, která vyčnívá dovnitř a je spojene s horním okrajom válcového dílu 16, čímž vznikne zesílení, jehož účel bude vysvětlen později.Ve vnitřním prostoru odstředivky 12 se nachází dělicí buben 17, který se otáčí současně s odstředílvkou 12 a jehož stěna je opatřena jednou radou dělicích otvorů 18, které jsou uložený V podstatě v rovině horní řady otvorů zevní stěny 13 odstředivky 12. Dělicí buben 17 je upevněn k hlavě 11 pomocí lamel 17 a, směřujících shora dolů. Středem odstředívky 12 je přiváděn proud skle S do vnitřního prostoru dělicího bubnu 17 a tam se dostává k děllcím otvorům 18 dělicího bubnu 17 a u těchto otvorů 18 vytváří vrstvu, z níž vycházejí paprsky 19 dělicíníi otvory 16 radíálzoě směrem na vnitřní plochu zevní stěny 13 odstředivky 12 ve výši líorní řady otvůrků Zevní stěny jít. Z této oblasti pak stéká proud roztaveneho skla směrem dolů po vnitřní ploše zevní stěny 13 odstredivky 12.Tento směrem. dolů směřující proud je jednoduchý a nepřerušovaiíý z toho důvodu, vnitřní prostor odstředivky 12 není opatřen žádnou dělicí stěnou nebo komorou, jak tomu bývá u obvýklých typů odstředlvels pro toto použití. tak bylo prokázáno Stroboskopicky, je tento proud roztaveneho skla lamínární. Z této lamínární vrstvy roztaveněho skla se sklo dostává do jednotlivých otvůrků zevní stěny 13 odstředivky 12 a z těchto otvůrků je sklo vytlačováno ve formě velkého počtu primárních vláken, která jsou strhována směrem dolů působením proudu horkého vzduchu, který Iná prstenoovitý tvar .a vychází ze zařízení, které bude dále popsáno.Na obr. la je znázorněno další provedení děwlicíhwo bubnu 17 b, který je v tÚĺľljĺĺlÚ případě opatřen dvěma řadami dělšcích otvorů 18 a, všechny tyto otvory jsou však uložený v blízkosti společné roviny, takže sklovina z nich vychází v úrovni horní řady otvorů, provedených v zevní stěně 13 odstředívky 12.Pokud jde o uspořádání dělicího biíbnn 17 v provedení, ztíázorněneín na obr. 1, a dělícího bubnu 17 b v provedení, znázorněněm na, obr. la, je nutno zdůraznit, že obvyklé dělicí bubny jsou opatřeny lłŠkOhĺí-ä řvad-ami dělících otvorů, které jsou uspořádaný rzhledem k sobě ve vertikálních odstupech, tak dochází k rozdělování roztaveněho skla v celém rozsahu perforovane obvodové stěny bubnu a tím i v rozsahu celé vnitřní stěny odstředivky nebo alespoň v průběhu větší části vnitřní stěny těchto odstředivelí. Bylo však prokázáno, že při použití těchto známých způsobů vznikají při rozdělení skloviny podstatne obtíže a nevýhody, a to zejména v případě použití odstředivek s poměrně velkými rozměry.Hlavní obtíž spočíva v tom, že paprsky skloviny ztrácejí teplo při sve cestě mezi dělícím lsubneín a vni í ploc u. odstředivky. Tyto tepelné ztí. y jsou přímo úměrne celkově zevní ploše přiváděných paprsků skloviny. Při použití velkého množství malých půpľskü, tak jak tomu je u známých zařízení, je celková plocha podstatné vyššínež v juřipadě zařízení, v němž je dělicí buben opatřen jaouze jedinou ňadou dělicích otvorů s větším průměrem, takže je možno totež množství. roztevenêho skla přivádět při atně nižší celkove zevní ploše. Ve zv Lníoh případech umožňuje zařízení vědětformě paprsků sklovlny nmožství skla, jehož celkový zevní povrch odpovídá pouze jedne sedmině celkového zevního povrchu těhož množství skla přiváděněho do.pot. vaným zařízením.rízeníín je tedy možno odstranit při pon í dělicího buhnu 17, 1753 s jedinou řadou dělšcích otvorü 155, 18 a přebytečným ztrátám tepla, ktere předstevují u známých zařízení jzcdstatnou nevýhodu. Mimoto dochází u známých zařízení i při holení rozměru odstředívky k tomu, že tepelne ztráty jsou u různých paprsků. skla daleko nerovnoměrnější než v případě že se vytváří menší počet paprsků s vě m. piůíněrem.Přestože svrchu uvedené obtíže, týkající se ných ztrát, neruší při použití měkkěho íkňosrání tohoto skla, jsou ty. y naprosto nepřijatelnć v případě,mají být zvlákňována Livedeným zjzusobení tvrdá skla.Další výhoda spočíva v tom, že odstředívkamít větší průměr, Při použití děláciclí bubnü známe konstrukce, z nichž vycházejí skleněné paprský s malým průměm. tlocházelozvětšení průměru odstře- ,.51 nerovnome činu rozdělování sklenených paprsků a tím se zhoršovala i rovno ěrnost celeho výrobního postupu. V přípa že se píŕl použití o ího zařízení vytváxwze menší počet silnějších paprsků rozí~ í tthází nĺkílj k nerovno lerrtostí rot/íělování tohoto Slšlä, mimoto je však možno případnoií. ríerovrtoníěrnost snížt ještě radou dalších opatření, která jsou uvedena zejména v provedeních podle obr.. ě,sc ne vnitřní stranu zevní~ trdivky jěřĺváílĺ velký počet malých paprsků rozàaveného skla, dochází snadno k toíníi, že i êktisre paprsky roztaveneho skla dcpadej v .mo na otvory, jímäžzevniopatrenia, a okamžitě se dostavaji. -rŕlstředivkií, kdežto jine paprsky skla dostavaji ne ueperlorovanííu část zevní y o-lstiřediykmopět vznžká nerovnoíěíânost zvlákňováííí a tím i nerovneměrnost výsíc - o produktu.Oproti, tomu při použití noveho zařízení dochází k íOľllL, že místo velkého počtu paprsků roztaveneho skla vzniká na vnitřní straně zevní stěny odstředivky vrstva roztaveneho skle, ĺíĺřłiĺtí stěká lamlnárně po vnitřní straně zovní stěny odstřestivkgv směrem dolů, 5 l Sklotedy při. J i - š.107 c vrstvy a pak 3 laínináriíím proudcum dostava přes všechny otvory, jimšž je zevní stěna odstředivky típaířeíía, takže proud roztaveného skla prochází rovnomerne celou vnitřní stranou tétostěny a podmínky pro tok skla jsou téměř totožné pro každý jednotlivý otvor V zevní stěně odstředivky. Tím je možno dosáhnoutrovnoměrneho rozdělení skla po celé vnitřní ploše odstředivky, čímž je současně odstraněna jedna z příčin nerovnoměrnosti výsledných vláken.Toto uspořádání vrstvy, směřující laminátně směrem dolů, je umožňováno dělicím bubnem, který je znázorněn na obr. 1 a la,to jest použitím dělicího bubnu, jímž je celé množství skla, přiváděné na vnitřní stranu zevní stěny odstředivky rozdělováno jedinou řadou dělicích otvorů, které se nacházejí v blízkosti roviny horní řady otvorů, jimiž je opatřena zevní stěna odstředivky. Tato jediná řada otvorů dělicího bubnu sestává s výhodou celkem ze 75 až 200 otvorů, což odpovídá desetině až třetině počtu, který obvykle obsahují běžné dělicí bubny, opatřene větším počtem řad dělicích otvorů.vytváření požadovaných rovnoměrných podmínek pro průchod skla otvory zevní stěny odstředivky je možno zajistit ještě dalšími výhodnými opatřeními, která budou dále osvětlena, zejména udržováním rovncměrné teploty, která zajišťuje stejnoměrnou viskozitu skla V horní i spodní části vnitřní strany zevní stěny odstředivky.K usměrñování a vytahování paprsků skla vlákna slouží zařízení, znázorněné na obr. 1 a sestávající z prstencové komory 20, opatřene prstencovitou tryskou 21, která je napojena na jednu nebo větší počet spalovacích kolmor 22, z Irichž ,přt-cházejí po spáilentíp-aiva horké plyny do prstencové komory 2 U a prstencové trysky 21. Tím vzniká proud horkého plynu prstencovitého tvaru, který slouží ke zvlákňování paprsků skla, směřuje shora d-olů směrem k bázi odstředivky. Detaily uspořádání tohoto generátoru, .jakož i podrobnosti, týkající se upevnění .odstředivky, nebudou podrobněji rozebírány, protože jde o známé skutečnosti.jak je znázorněno na obr. 1, je zařízení vybaveno ještě vyhřívacím zařízením 23 pro spodní okraj odstředivky 12. Toto vyhřívací zařízení 23 může mít různou formu a jde v podstatě o vysokofrekvenční zařízení prstencovitého tvaru, tak jak je znázorněno na obr. 1. Toto vyhřívací zařízení 23 má s .výhodou větší průměr než odstředivka 12 a je uloženo v malém odstupu pod dolní stěnou odstředivky 12.Pokud jde o činnost zařízení, znázorněného na obr. 1, je nutno uvést, že v případě tohoto zařízení je možno užít nejen odstředívky běžne velikosti, nýbrž i odstředivky s větším průměrem. je například možno užít odstředivky s průměrem 400 mm, kdežto známe odstředivky, užívané k tomuto účelu,mají obvykle průměr pouze 300 mm.Tímto způsobem je take možno užít větší počet otvorů v dělicím bubnu 17, jímž se přivádí roztavené sklo na zevní stěnu 13 odstředivky 12, takže vzniká možnost zvýšit počet paprsků roztaveného skla při zachycováníjejich průměru, současně se zvyšuje i počet paprsků, které z odstředivky 12 vycházejí a mění se na skleněná vlákna. Vzhledem k poměrně vysoké rychlostí otáčení odstředivek tohoto typu a vzhledem k tomu, že odstředivka pracuje při poměrně velmi vysokých teplotách, má střední část obvodové stěny odstředivky 12 tendenci k vybočení směrem ven. Aby bylo možno této tendencit zabránít,je odstředivka 12 opatřena zesilovacím zařízením, ktere může být pro různá provedení uspořádáno různě.Při provedení z obr. 1 je zesilovací zařízení tvořeno prstencovitým nebo válcovým dílem 16, který je upevněn na spodní okraj zevní stěny 13 odstředivky 12 pomocí prstencové příruby 15, směřující směrem dovnitř. Zesilující účinek dílu 16 je zřejmý v případě, že se bere zřetel na skutečnost, že centrální část obvodové stěny 13 má tendenci vybočit vlivem odstředive síly směrem ven. Z tohoto důvodu je také příruba 15 a její styčná p 10 cha se spodním okrajem zevní stěny 13 zahnuta směrem dovnitř. U odstředivek běžného typu není zařazován díl 16 a často dochází k tomu, že okraj příruby 15 deformuje vlnovitě směrem dovnitř. V případě, že je do odstředivky 12 zařazen díl 16, který je ve styku s přírubou 15, je možno současně zabránit vlnovite deformaci této části zařízení a přitom zesílit stěnu odstředivky. Spojení dílu 16 s přírubou 15 rovněž přispívá ke zpevnění celého zařízení.Aby bylo možno dosáhnout uvedeného cíle,má prstencovitý nebo válcový díl 16 v axiálním směru odstředivky 12 s výhodou větší rozměr než je střední tlouštka zevní stěny 13 odstředivky 12. Aby bylo možno vyrovnat zakřivení zevní stěny 13 odstředivky 12 směrem ven, složí se díl 16 s výhodou tak, aby jeho vertikální rozměr byl větší než maximální tlouštka zevní stěny 13 odstředivky 12. Bylo prokázáno, že tímto způsobem je možno zesílit konstrukcí celého zařízení tak, že nedochází k Vyklenutí zevní stěny 13 odstředivky 12 nebo k němu dochází daleko pomaleji,čímž se zvyšuje životnost celého zařízení.V dalších vyobrazeních jsou znázorněny další možne způsoby provedení tohoto Zesilovaciho zařízení. .U provedení, které je znázorněno na obr. 1,bylo zdůrazňováno, že na rozdíl od známých zařízení, v nichž se zpracovává poměrně měkké sklo, je konstrukce dělicího bubnu odlíšná. V případě zpracování měkkého skla se užívá dělicích bubnů, které jsou sice také uloženy ve střední části odstředivky, které však na obvodové stěně mají několik řad dělicích otvorů, ktere jsou od sebe uloženy ve vertikálních odstupech, takže sklo, přiváděne dělicím bubnem, se dostává na větší část vnitřní časti zevní stěny odstředivky. Tímto způsobem vzniká podstatný teplotní rozdíl mezi horním okrajem zevní stěny odstředivky a mezi jejím spodním okrajem.Horní okraj má tedy větší teplotu než dolníblíže dělicímu bubnu. Mimito má zevní stěna odstředivky v celé výšce stejně silnou stěnu,nebo V některých případech je horní část těto stěny silnější než spodní část.u těto známé odstředivky dochází ještě k dalším rozdílüm, pokud jde o průměry mezi otvory horní řady a průměry otvorů dalších řad. Slo o pokus dosáhnout stejnoměrneho rozdělení stěn po celém povrchu Vnitřní stěny odstředívky. Toto provedení je popsáno například ve francouzskêm patent. spisu č. 1 382 917. a to zvláště na obr. 3. Tímto způsobem bylo možno zabrziriit tomu, aby se vlákna křížila,jak tomu může dojít v případě, že jsou pa~ prsky skla Vytlačovány ve stejnétn odstupu V horní i spodní řadě výstupích otvorü, uspořádaných v zevní stěně odstředivky.Přestože so u některých známých zařízení navrhuje vyhřívání spodního okraje odstředívky, je toto zahříváni vždy spojene s tím,že odstředlvka má deštníkovitý tvar a i tak dochází k teplotnimu rozdílu mezi sklom na hornim okraji zevní stěny odstředívky i na spodním okraji zevní stěny odstředivky. Horní okraj odstředivky je ze svrchu uvedených důvodů obvykle teplejší, kdežto spod.ní oltraj odstředivky je obvykle chladnějši i V případech, že je V jeho blízkosti uloženo vyhřívací zařízení. Na základě tohoto teplotniho rozdílu dochází k tomu, že viskozita skla je V blízkosti horního okrajenež v blízkosti dolníh-o okraje a tím opět ciochází k tomu,že V blízkosti horního okraje sklo snáze prochází otvory V zevní stěně odstředivky než V dolní části zevní stěny odstředivky.Při použití známých zařízení a měkkeho skla je možno vytvořit svrchu uvedený teplotní rozdíl mezi horním a spodním okrajom zevní stěny odstředivky, přičemž Však dochází k tomu, že i když teplota překročí teplotu odskelnění V horní části odstředívky, přece není dostatečně vysoká k tomu, aby byly způsobeny větší škody na kovu, z něhož je odstředivka vyrobená..Při použití tvrdého skla není toto uspořádání prakticky proveditelná, zejména není možné, aby byl vysoký rozdíl mezi teplotou na horním a spodním okraji zevní stěny odstředivky. Příčina spočíva V tom, že V případě, že by teplota na spodnim okraji byla udržován-a nad teplotou odskelňování, aby nedošlo ke krystalizaci skla, bylo by nutné udržovat horní okraj zevni stěny odstředivky na tak vysoké teplotě, že by došlo ke korozi kovu, z něhož je odstředivka vyrobená a/nebo k příliš velké deformaci zevní stěny odstředívky.Místo teplotniho rozdílu mezi horním a spodnim okrajom zevní stěny odstředivky se užívá stejně vysoké teploty na horním i dolním konci odstředivky a tato hodnota se u.držuje na hodnotě například 1050 °C, která je vyšší než teplota odskelnění. Viskozita skla je proto V podstatě stejné při horním i spodním okraji zevní stěny odstředivky a je roVn-a přibližně 500 Pa . s. U nového zařízenívšak dosahuje žádaneho zvýšení odporu ve Spodní části zevní stěny odstředivky jiným způsobem. Zevní strana odstředivky je totiž uspořárlána tak, že se její tlouštka zvětšuje směrem ke spodnímu okraji, jak je znázorněno tla obr. 1. Tím dochází k tomu, že směrem od shora dolů se délka otvoru zvyšuje a při téže viskozitě skla, ktere vychází působením odstředivé síly ve formě sklenených paprsků z odstředivky, se klade tomuto sklu nižší části zevni stěny odstředivky větší odpor. Na základě tohoto rozdílu mezi odporem jednotlivých otvorů v zevní stěně odstředivky d 0 ~ chází k tomu, že paprsky skla jsou odstředivou silou vytlačovány u horního okraje do větší vzdálenosti než v blízkosti spodního okraje, takže tímto způsobem dochází k požadovaněmu vytlačování sklenených vláken tak, že se jednotlivá vlákna nekříží. Popřípadě je ještě možno zvětšit odpor otvůrků V blízkosti dolního okraje odstředivky tak, že se zmenší jejich průměr.Aby bylo možno udržet požadovanou teplotu dolního okraje odstředivky, je nutné spodní okraj odstředívky zahřívat intenzívněji,anež tomu je u známých zařízení. Vyhřívacízařízení 23 je znázorněno na obr. 1 a máalespoň dvojnásobný výkon oproti dosud užívaným zařízením. Výhodné je použití vyhřívacího zařízení o výkonu 60 kW při frekvenci 1 U kí-lz.Při trírhodnčm provedení se provozní podinĺnky Lidržuji tak, že u horního i spodního okraje zevní stěny odstředivky se udržuje teplota skla, která je alespoň o 10 až 2 D °C vyšší než teplota odskelnění.U většiny provedení má spodní část zevní stěny odstředivky tlouštku, která je přibližně 1,5 X větší než tlouštka horní části zevní stě-. ny. V některých případech může být výhodné Zvýšit tloušťku zevní stěny odstředivky ve srovnání s horní částí stěny odstředivky 233 X.Dvojnásobná tloušíka spodní části zevní stěny odstředivky vzhledem k horní části této stěny je typickou hodnotou zařízení. Při zvláštním provedení odstředivky může mít horní část její stěny tlouštku přibližně 3 mm a dolní část této stěny tlouštku přibližně 6 milimetrů.Přestože se tlouštka zevní stěny odstře-vdívky může měnit rovnoměrně směrem shora dolů, tak jak je to znázorněno na obr. 1,může být zevní stěna odstředivky prevedenia také tak, jak je to znázorněno například na zvětšeněm řezu touto stěnou na obr. 10. Tato stěna má take ve spodní části větší tloušťku než v horní části. Najmenší tlouštku však má ve střední části zevní stěny. Tyto změny v tloušťce zevní stěny odstředivky umožňují ještě dokonaleji dosáhnout žádaněho účinku.V táto souvislosti je nutno znovu zdůraznit,že existují dva hlavní zdroje tepla, kterými je zahřivána zevní stěna odstředivky. Především jde o prstencovítý proud horkého ply~ nu, směřující shora dolů, a mimoto jde také

MPK / Značky

Značky: zvlákňování, vhodné

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/16-231953-sklo-vhodne-ke-zvlaknovani.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Sklo vhodné ke zvlákňování</a>

Podobne patenty