Způsob vytváření plošné textilie účinky proudící tekutiny a zařízení k provádění tohoto způsobu

Číslo patentu: 259917

Dátum: 15.11.1988

Autor: Tesař Václav

Je ešte 7 strán.

Pozerať všetko strany alebo stiahnuť PDF súbor.

Text

Pozerať všetko

vynález se týká způsobu vytváření textílie z podélných polotovarů jejích vzájemnýmprovazováním jednak zařízení k provádění tohoto způsobu, kde významným znakem je, že provazování polotovaru se děje výlučně účinkom proudění tekutin, tedy kapalin nebo plynů. Podělným polotovarem, z něho je textílie vytvářena, mohou být nitě, příze, kovové dratky, vlákna nebo pásky z plastů a podobných materiálů pro jednoduchost je v následujícím textu tento polotovar označován jako nitě.U dosavadních způsobů vytváření textílie zcela převládá provazování nití mechanickým pohybem tkacíchnebo pletacích nástrojů, vyvozujících potrebný pohyb dané části provazované nitě. Cílem současných vývojových tendencí je zvýšení rychlosti těchto pohybu a tím zvýšení produktivity procesu. Ukazuje se však, že již při rychlostech dnes dosahovaných je výkon potřebný k urychlování a opětnému zastavování tkacích nebo pletacích nástrojů a mezi toho. co lze spolehlivě trvale nástroji běžných rozměrů přenášet. Při dalším zvýšení rychlosti by jednak byl zapotřebí již příkon neúměrně vysoký v porovnání s produkcí stroje, jednak by součástky byly působícími silami příliš namáhány, takže by vzrostlo nebezpečí jejích porušení a nevyhnutelně by docházelo k rychlému opotřebení. Nepříznivým faktorem je pak i generovaný hluk, vedoucí ke zhoršení pracovního prostředí obsluhy stroje nad hyqienickými předpisy povolenou mez.Již dříve se na tyto meze možností mechanického řešení narazilo u tkaní, a sice zejména při zanášení útku, které musí být při jednom funkčním cyklu provedeno na dráze rovné plné šířce osnovy. Řešení bylo nalezeno ve fluidickém. tedy hydraulickém nebo pneumatickém uspořádání prohozu, kdy je pohyb útkové nitě vyvolán nikoliv mechanickým pohybem tkacího nástroje,ale účinkem proudící tekutiny vytékající z trysky. U klasických tryskových stavu zůstaly pohyby obou zbývajících základních tkacích nástrojů mechanické, nebot oproti zanášení útku zde byly požadavky mnohem mírnější, zejména vzhledem ke kratší dráze pohybů.Další vývoj s sebou přinesl tlak i na hledání jiných řešení u těchto základních funkčníchčástí. Významným přínosem bylo řešení prošlupu podle československého autorského osvědčeníČ. 194 334 z r. 1976, kdy i pohyby osnovních nití při vytváření prošlupu pro prohoz jsou vyvozeny fluidicky, a sice výtokem tekutinových proudů z trysek. Nedokonale vyřešená tehdy zůstala otázka účinku vyvozovaného třetím základním tkacím nástrojem přírazu zanesenéhoútku k čelu tkaniny. I pro něj bylo posléze nalezeno fluidické řešení, a sice podle popisuče. A 0 č. 241 398 z roku 1983 o názvu Způsob vytváření tkaniny a zařízení k prováděníTím se dosáhlo, že se celého procesu tvorby tkaniny již neúčastnily žádné mechanické pohybující se součástky, potřebné pohyby nití byly vyvolány pouze fluidicky, tedy účinkem proudící tekutiny v dutinách se zcela nehybnými, pevnými stěnami. Významnou okolností přitom je to, že tyto dutiny s jakkoliv složitými tvary lze levně vyrábět fotochemiokým postupem leptání otvorů v tenkých kovových lamelách, které jsou pak skládány na sebe. Při fotochemickém postupu světelným přenášením tvaru vyleptávaných dutín je totiž výroba prakticky stejně levná,at jde o tvary sebevíce složité a je tedy možné zajistit i velmi komplikovaná působení tekutiny na niti, z nichž se textílie vytváří, při nízká ceně stroje. Uspořádání dutín v bloku sestavených lamel přitom má další příznivé dusledky z tohoto bloku se prakticky nepřenáší ven aerodynamický hluk vznikající při tkaní, nepřenášejí se žádné vibrace nebo chvění atd.Ukazuje se, že při dalším zvyšovaní výkonu takto uspořádaného tkacího stroje existují ještě jisté výkonově rezervy u fluidického prošlupního ústrojí, zejména v uspořádání podle popisu čs. A 0 241 398, kdy je prošlup vytvářen pouze v podobě poměrně malých, po prohozu zatahovaných smyček. Zato rychlost zanášení útku je již u samé hranice technicky realizovatel ných možností. Existující patentová literatura uvádí dva možné směry, jak tyto potíže překonat.Jedním z nich je víceprošlupní uspořádání se současným zanášením více útků. I když existují realizovaná a poměrně üspěšná řešení, není tato cesta bez zásadních problémů. zejména se jeví velmi ohtížným problémem provedení uspokojivého přírazu zaneseného útku k čelu tkaniny. Mnoha řešení se dokonce v tomto směru vracejí k mechanickým přírazným systémům, jinak jižpřekonaným. V uspořádání podle popisu čs. A 0 241 398 je sice možné vytvářet více než jeden prošlup, jímž je útek zanášen, a zůstat u fluidického řešení přírazu, avšak počet současně vytvořitelných prošlupů je tam omezen na malé číslo, například dva nebo snad nanejvýš čtyři,již s nebezpečím nedokonalých přírazů. Slibnějším dnes sledovaným směrem je provazování nikoliv jednoho útkú dlouhého přes celou šířku vytvářené tkaniny, ale většího počtu krátkých útkü, například podle československého A 0 č. 153 246 nebo DOS 2 034 120 případně DOS 2 104 443. Také V těchto případech se však jedná o návrat k mechanickým systémům. Krátké útky jsoudo osnovy upevněny technikou vplétání, takže výsledná textilie již není tkaninou. Tovšak není považována za nedostatek, i pleteniny patří k oblíbeným oděvním textiliím a kombinace pletení s tkaním může slučovat výhody obou.Závažným nedostatkem zato je návrat k mechanickému provedení. známá řešení těchto strojů mají velký počet složitých a výrobně náročných součástek. Přitom jde o součástky, které při vytváření textílie konají pohyby, vyžadující aby součástky byly uloženy V rotačních nebo posuvných uloženích. To vždy znamená trvalé nebezpečí, že dojde k závadě zadřením nebo zaseknutím součástky. značnou nevýhodou také je, že při vzájemnýoh pohybech dochází k postupć nému opotřebování součástek otěrem a je tedy omezena jejich životnost. Náročně tvarované součástky jsou toho druhu, že je nutné je zhotovovat tradičními, dnes již málo efektivními technologiemi ve srovnání například se zmíněným fotochemickým postupem a stroj je potom výrobně značné nákladný. V každém případě známá uspořádání s mechanickými pohyby při příčném vplétání krátkých útků do osnovy nemají perspektivu dalšího podstatnéhozvyšování rychlosti výroby textilie.Řešení přináší způsob vytváření plošné textílie účinky proudící tekutiny, při němžse textílie tvoří provazováním ze soustavy souběžných polotovarů, například nití, kterése odvíjejí z osnovního válu a vedou se k čelu textílie mezerami mezi nehybnými lamelami podle vynálezu. Jeho podstata spočíva v tom, že textílie se tvoří v periodicky se opakujících cyklech, u jednotlivých sousedících souběžných nitích vzájemně fâzově posunutých, kdy na počátku každého zaplétacího cyklu u určité výchozí niti se prouděním tekutiny kolem této výchozí niti v dutině mezi lamelami tato nič posune k čelu textílie ve směru jejího odvíjení z osnovního válu a tím se na konci této niti u čela textílie, které zůstává na místě, vytvoří nad odtahovou rovinou smyčka, která se pak následujícím výtokem tekutiny z pokládací trysky,umístěné nad čelem textílie nad odtahovou rovinou, položí nad konec sousední souběžné nitiu čela textílie, načež se u této sousední niti začne provádět obdobný cyklus, při kterémse vytvoří stejným způsobem sousední smyčka, procházející předtím položenou smyčkou výchozí nitě a poté se zaplétací cyklus u výchozí niti uzavře tím, že se smyčka předtím na ní vytvořená zatáhne, což se též provede účinkem proudění tekutiny proudící mezi lamelami, a sice prouděním jímž se tentokrát vyvodí naopak posuv niti ve směru od čela textílie k osnovnímu válu.zejména je účelné provádět způsob tvoření textílie podle vynálezu zařízením s osnovním válem a na něm navinutou soustavou nití nebo jiných podélných polotovarů souběžně procházejících od osnovního válu k čelu vytvâřené textílie, kde niti procházejí mezi soustavou nehybných, zejména kovových lamel, a sice jednak oddělovacídh lamel umístěných mezi každou dvojici sousedních nití, jednak nad každou nití se nacházející a mezi každou dvojici sousedních oddělovacích lamel upevněnou svrchní lamelou a pod každou nití, mezi dvojícemi oddělovacích lamel úpevněnou spodní lamelou, přičemž v soustavě lamel jsou vytvořeny průchozí otvory pro přívod pracovní tekutiny ve směru napříč k dráze nití od osnovního válu k čelu tkaniny podle vynálezu.Jeho podstata spočíva v tom, že na části dráhy pro průcnod niti mezi svrchní lameloua spodní lamelou je vytvořen smyčkový kanál, napojený na zdroj tekutiny a směřující k čelu textílie, kde po jedné straně ústí smyčkového kanálu má oddělovací lamela příraznou hranu, a dále pak je V soustavě lamel za smyčkovým kanálem směrem k osnovnímu válu uspořádáno zátal hové ústrojí, rovněž napojené na zdroj tekutiny prostřednictvím svrchní zátahové dutinyve svrchní lamele, dále pak je nad odtahovou rovinou umístěna proti čelu textilie směřujícípokládací tryska, také napojená na zdroj tekutiny, jejíž ústí je skloněno způsobem, že směr výtoku z něj je orientován proti ůstí smyčkového kanálu a svírá ostrý úhel s rovinou procházející osou smyčkového kanálu kolmo k odtahové rovině.V místech vyústění smyčkového kanálu může být ze spodní lamely vyústěna zvedací tryska napojená na přívod pracovní tekutiny. üčelné je, aby zátahové ústrojí bylo tvořeno zátahovým kanálem mezi svrchní lamelou a spodní lamelou a tento zátahový kanál směřuje od přívodní dutiny pro přívod tekutiny, například svrchní zátahové dutiny ve svrchní lamele, ven mimo svazek lamel proti směru od zadního opěrného válečku u osnovního válu k čelu textílie. zatahové ústrojí může být také opatřeno zatahovou tryskou, vyúsčující ze svrchní lamely napříč k dráze niti od zadního opěrného válečku u osnovního válu k čelu textílie, a to proti zátanovému vybrání ve spodní lamele. Učelné je i když je zátahové ústrojí opatřeno zátahovou tryskou vyúsłující ze svrchní lamely proti mezeře rozdělující spodní lamelu na dvě části.Očelné je když mezera mezi svrchní lamelou a spodní lamelou mezi zátahovým vybráníma zadním opěrným válečkem u osnovního válu se ve směru rovnoběžném se směrem výtoku ze zátahová trysky klínovitě zužuje, způsobem, že horní hrana spodní lamely je vyhnuta do vybrání ve směru zmenšující se šířky je 2 protilehlé lamely vyůstěna nejméně jedna brzdící tryska,napojená na společný přívod tekutiny se zátahovou tryskou, kdežto proti ní, tedy vyústěnado směru v němž se mezera klínovitě rozšiřuje, vyúsřuje z protilehlé lamely alespoň jedna odbrzdovací tryska. Nad vyústěním smyčkového kanálu nad odtahovou rovinou může být s výhodou v horní lamele přídržný otvor, napojený podtlakovým kanálkem na ejektor nebo jiný zdroj nižšího než atmosfěrického tlaku.Podle vynálezu se tak dosahuje vytváření plošné textilie progresivní technikou bez prohazování útku na dlouhé dráze přes celou šířku tkaniny a přitom bez toho, že by se vlastního procesu zaplétání nití nebo příze účastnily pohyblivé součástky. odpadá tedy možnost poruchy stroje tím, že by se zasekla nebo zadřela pohyblivá součástka ve svém uložení. Životnost stroje take není omezena opotřebením součástek vznikajícím jejich pohybem ve vzájemném kontaktu. Součástky vlastního zaplétacího ústrojí mohou být vyráběny výhodnou fotochemickou technologií leptání světlem přenesených tvarů dutin v tenkých kovových foliích. Především pak je výhodné, že tím že odpadá setrvačnost mechanických součástek je možné dosáhnout dříve nedostupných rychlostí opakovaní zaplétacích cyklů a tak podstatným způsobem zvýšit produktivitu výroby. Možnost dosažení vysokých frekvencí je tím větší, že na rozdíl od techniky tkaní zde nitě konají jen velmi krátké pohyby, jejichž dráhy jsou pouze řádu milimetrů.Vynález je blíže objasněn na přiložených výkresoch, kde na obr. 1 je detail vazby nití ve vytvorené textilii a obr. 2 a obr. 3 pak zachycují v detailu dvě fáze zaplétacího cyklu u určité sledované niti. Obr. 4 představuje celkové koncepční schéma pro jeden příklad provedení stroje podle tohoto vynálezu a obr. 5, obr. 6 a obr. 7 znázorňují detail provedení lamel z tohoto příkladu, kde na obr. 5 je řez zaplétacím ústrojím vedený svrchní a spodní lamelou a tedy právě drahou pro průchod nitě od osnovního válu k čelu vytvářené textílie,obr. 6 zachycuje pohled na tyto lamely v půdorysu spolu oddělovací lamelou po jedné straně a sousední oddělovací lamelou s druhé strany.Obr. 7 pak pro tentýž příklad provedení zachycuje uspořádání oddělovacích lamel. Jde o příklad provedení sloužící především k vysvětlení principu uspořádání stroje podle tohoto vynálezu, s jednoduchým zapléťacím cyklem sestávajícím pouze ze dvou nebo ze tří fází. Obr. 8 ukazuje alternativní uspořádání svrchní lamely odpovídající alternativě s přídržným otvorem, kdy je položená smyčka zabezpečena proti nežádoucímu zdvihnutí, je-li jí provlékána vytvářená smyčka sousední nití. Konečné naobr. 9 a obr. 10 je zachyceno provedení lamel dokonalejšího zaplétacího ústrojí se zaplétacím cyklem sestávajícím ze šesti po sobě následujících fází.Na obr. 1 je v axonometrickém pohledu zvětšený detail vzájemného provázení tří ze souběžných nití v textilii zhotovované způsobem podle tohoto vynálezu. Jde o detail textílieQ V blízkosti čela lll textílie. Prostřední ze tří sledovaných, nit l, je pro zřetelnost vyznačena tmavější než dříve zaplétaná nič Q a sousední nič 3. Základom postupu vytváření textílie 2 je to, že se na niti l vytvoří smyčka jpg. Dříve, než se smyčka jpg zatáhne, je jí provlečena sousední smyčka ggg. Tou pak prochází zcela obdobné další smyčka vedlejší,na obr. 1 již nekreslene další niti. Namísto provlékání útku prošlupem vytvâřený v nitích jsou zde tedy vzájemné provlékány smyčky jgg vytvořeně na konci niti l u čela lll textílie.Na obr. 2 je zachycen proces vytváření smyčky łgg na konci niti l. Již předtím, díky fázovému posunutí zaplétacích cyklu, byla vytvořena shodná smyčka v dříve zaplatené niti Q. Tou je prostrkáván konec niti j tím, že účinkem proudící tekutiny, kterou může být vzduch nebo voda, je vyvolán pohyb niti l. Tento pohyb je na obr. 2 naznačen šipkou Ě smyčkového posuvu. smyčka lgg se vytváří tak, že přední větev smyčky łggg míjí zadní větev smyčky łggg a dostává se před ní, jak je patrné na dříve vytvořené smyčce łggp, která ovšem je již zatažena. Před zatažením je vytvořená smyčka zřetelně větší, jak je dobře patrne na obou smyčkách jgg dříve zaplětané niti.Další obr. 3 pak zachycuje situaci, kdy je smyčka jpg na niti l již vytvořena a navícji výtok z pokládací trysky položil naplocho nad konec souběžné sousední niti 3, jež jena obr. 3 naznačena pouze jako čerchovaná čára. U této sousední niti 3 na obr. 3 právě probíhá stejný proces tvoření smyčky, jako byl znázorněn na obr. 2 u niti l. současně s tím ukazuje obr. 3, že nastává fáze zátahu u dříve zaplétané niti Q, kde zaplětací cyklus tím skončí. Tento poslední pohyb u dříve zaplétané niti g zachycuje šípka § zátahového posuvu. Provlékání nově vytvářené další smyčky položenou smyčkou jpg zachycuje na obr. 3 šípka Q vytváření sousední smyčky. Konečné šípka Q postupu zaplétání naznačuje, jak cykly vytváření smyčeka jejich zatahování postupují podél čela lll textílie. Protože se jedná o krátké pohybya nepatrné urychlované hmoty, může postup zaplétání ve směru šípky g postupu zaplétání prohíhat velkou rychlostí, řádově dokonce až srovnatelnou s rychlostí provlékání útku prošlupem při tkaní.Této rychlosti ovšem přímo nedosahuje - na druhé straně je třeba vidět, že ihned po skončení zaplétacího cyklu může následovat u dané niti l další stejný cyklus, takže i při menší rychlosti ve směru šípky Q postupu zaplétání prcbíhá vlastně těchto dějü näpříč šířky vytvářené textílie, to je napříč šířky osnovy, velký počet najednou a to i několik set až několik tisíc, tedy mnohem více, než kolik může být paralelné vytvářených prošlupů u vícsprošlupního tkaní. Sestává-li například zaplétací cyklus ze šesti postupně provâděných fází, probíhá najednou těchto dějů podél čela tkaniny ve směru šípky Q postupu zaplétání tolik, jaký je počet souběžných nití v osnově dělený šesti.Předpokládá se, že stroj pro realizaci tohoto způsobu tvoření textílie je V zásadě uspořádán jako obvyklý tkalcovský stav podle obr. 4. Polotovarem jsou niti navinuté na osnovním válu łgl v zadní dolní části stroje. Přitom je výhodné, že zakládání nového válu do stroje v takto nízká poloze je nenáročné a lze k němu použít existujících mechanizačních prostředků, zakládacích vozíků, vyvinutých pro tkalcovské stavy. Z tkalcovskýoh stavů ovšem lze také převzít celou konstrukcí válu i jeho pohonu. Podobně je tomu u navíjecího válu lgł na přední částí stroje. Obr. 4 ukazuje, jak nit l prochází strojem z osnovního válu łgł přes zadní opěrný váleček łgł do zaplétacího ústrojí łgg zadní opěrný váleček łgł není v zásadě nezbytný, zajišťuje jen stejný směr přívodní niti l do zaplétacího ústrojí jgg bez ohledu na měnící se poloměr návinu nití l na osnovním válu lll.Ze zaplétacího ústrojí jgg vystupuje již napravo vyrobená textílie 3. Je ze zaplétacího ústrojí łgg odtahována v odtahové rovině §§ přes přední opěrný váleček gg na navíjecí vál łłł. Přitom přední opěrný váleček łgâ má zase úlohu zajiščovat neměnnou polohu odtahové roviny §§ i při měnicím se poloměru návinu na navíjecím válu łâl. Obr. 4 schematicky ukazuje polohu zmíněných součástí stroje vůči podlaze gg.Obr. 5 pak ukazuje v detailu zaplétací ústrojí 120. Obr. 5 pak ukazuje v detailu zaplétací

MPK / Značky

MPK: D03D 23/00, D04H 3/05

Značky: způsob, tekutiny, plošné, tohoto, účinky, textilie, zařízení, vytváření, způsobu, proudící, provádění

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/15-259917-zpusob-vytvareni-plosne-textilie-ucinky-proudici-tekutiny-a-zarizeni-k-provadeni-tohoto-zpusobu.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Způsob vytváření plošné textilie účinky proudící tekutiny a zařízení k provádění tohoto způsobu</a>

Podobne patenty