Způsob přípravy uhličitanu alkalického kovu v elektrolyzéru

Číslo patentu: 214871

Dátum: 15.10.1984

Autori: De Respiris Donald Louis, O´leary Kevin Joseph, Joseph, Hora Charles

Je ešte 5 strán.

Pozerať všetko strany alebo stiahnuť PDF súbor.

Zhrnutie / Anotácia

Způsob výroby uhličitanu alkalického kovu prostého chloridu alkalického kovu při vysoké účinnosti proudu elektrolýzou chloridu alkalického kovu v elektrolyzéru, mezi jehož anodou a katodou je umístěna hydraulicky nepropustná membrána, sestávající v podstatě z filmu kopolymeru perfluorsulfonové kyseliny. Při této elektrolýze se zavádí kysličník uhličitý do prostoru mezi uvedenou membránou a katodou v množství do statečném k převedení v podstatě veškeré ho hydroxidu alkalického kovu, vytvořeného v katodové komoře, na uhličitan alkalického kovu.

Text

Pozerať všetko

vynález se týká způsobu přípravy uhličitanu alkalického kovu v elektrolyzéru.vynález se tedy týká způsobu -přípravy uhličitanu alkalického kovu elektrolytickýrn způsobem. Obzvláště se týká zlepšeného způsobu elektrolytické přípravy uhličitanu alkalického kovu přímo v elek-trolyzéru s membránou za použití zvláštních, permeabilně selekti-vních katexovýoh membrán a za použití zvláštních podmínek.je známu, že se mohou uhličitany alka-lických k-ovů elektrolyticky připravovat přímo z chloridů alkalických kovů v elektrolyzérech s diafragmou .a membránou zavádě-ním kysliwčníku uhličitého na katodu. Avšak dosud známé způsoby mají nedostatky z jednoho neho z několika důležitýtch hledisek.Například americký patentový »spis číslo 3 374 1644 popisuje diatragmový elektrolyzér,kde je diafragma připevněna ke kartodě, který pracuje při 95 až 96 0/0 elektroiytické účinnosti, avšak převádí jen 60 iontů alkatlického kovu, migrujících dlaľragmou na uhlíčítanovou sůl. Kromě toho se v tomto patentovém spisu uvádí, že i když je diafragma oddělena od katody a kysličník uhličitý se zavávdí d.o vzniklého prostoru, může být účinnost zvýšena maximálně pouze na 80 . V každém případě je uhličitanová sůl znečištěna nepřijatelnými koncentracemi chloridu, který se musí odstraňovat přídavnými oddělenými stupni čištění, čímž se náklady zvyšují na nepřijatelnou výši.Na druhe straně americký patentový spis č. 2967807 v příkladu III uvádí, že membránové ~elektrolyzéry podle známého stavu techniky také umožňují výrobu uhličitanů se závažnou konc-entraci chlorridů jakožto nečistot. Kromě toho pracovní podmínky,specifikované v tomto příkladu, to je 0,096 A/vcm 5 při vloženém napětí 3,8 až 4,2 V, ukazuje, že membránn-vé elektrolyzéry potřebují podstatné více energie a jsou tudíž značně »méně účinné než diafragmové nebo rtuťové elektrolyzéry a nejsou proto z ekonomických důvodů vhodné pro průmyslovou výrobu uhličitanů alkalických kovů.Pro tyto nedostatky se značné množství vysoce čistých uhličitanů alkalických kovů a zvláště uhličitanu draselného průmyslově vyrábí karbonací hyd-roxidů alkalických kovů vyrobených ve rtutových elezktrolyzérech. To ovšem vyžaduje instalaci pomocných karbonačních jednotek a oddelený přídavný výrobní stupeň a obě tato opatření zvyšují cenu. Avšak nejzávažnějším faktorom proti použitíi rtuťových elektrolyzérů pro výrobu uhličitanů alkaliokych kovů je znečišťoväní okolí, ke kterém-u dochází. Ke snížení tohoto znečištění na přijatelnou míru se musí vynakládat značné -obnosy na snižování znečištění a tím podstatné stoupají výrobní náklady.Se zřete-lem na tyto skutečnosti se v průmys 1 u věnuje velké úsilí vývoji procesu, kte~rý by umožňoval vyrábět uhličitany alkalických kovů o čistotě produktu, který se získaze rtuťových evlektrolyzérů, a při kterém nedochází ke znečišťování ovzduší, jako je tomu u di-afragmových a membránových elektrolytických procesů. Dosud nebylo dosaženo tohoto cíle.,Předimětem tohoto vynálezu je tudíž způsob přípravy uhličitanu alkalickéno kovu majícího čistotu produktů získaných za použití rtuťových elektrolyzérů, .který by nevyžadoval karbonaci a při kterém by se neznečištovalo o-k-olí a nebylo by zapotřebí procedur, které charakterizují výrobu uhličitanů ve rtuťovém elektrolyzéru.Způsob podle tohoto vynálezu lze ekonomicky vyrábět uhličitazny alkalických kovů přímo v elektrolyzéru.Předmětem vynálezu je tedy způsob přípravy uhličitanu alkalického kovu v elektrolyzéru, při kterém se vodný roztok chloridu alkalickěho .kovu zavádí do analytové komo ry membránového elektrolyzéru, která máanodu, kat-odo a permeabilně selektivní katexovou membránu nepropustnou pro hyd~rauli«cký tok mezi anodou a katodou, která vytváří anolytovou a katolyto-vou lkomoru,přičemž katolytová komora obsahuje vodný elektrolyt, který je vyznačený tím, že se roztok chloridu alkalickéhąo kovu elektrolyzuje při proudové hustote alespoň 0,15 A/cmz, do prostoru mezi katodou a membránou v katolyt-ové .komoře se zavádí kysličník uhličitý V množství potřebném pro konverzi 90 až 100 9/0 a s výhodou 97 až 1000/0 iontů alkalického kovu na. uhličitan alkalického kovu a vytvořeiný ulíličitan alkalického kovu se z katolytové komory odebírá a přičemž permeabilně selektivní membránou je film kopolymeru pertluorsulľonové kyseliny mající opakující se str-ukturální jednotky obecného vzorce Ikde R znamená skupinu obecného vzorceR atojm fluoru nebo perfluoralkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, Y atom fluoru nebo triflu-ormethylovou skupinu, 214871CF 3-ŕ- CFA-Í kde z znamená n-ulu. nebo celé číslo 1 až 5,přičemž jednotky obecného vzorce I jsou přítomny v množství odpovídajícím -SO 5 H ekvivalentové hmotnosti kopolymeru 1000 až 1400 a scho-pnosti absorbovat alespoň hmotnostně 15 vody o teplotě 100 °C.Používá se tedy membránovéh-o elektrolyzéru, který má jako separátor permeabilně selektivní, katexovou, hydraulický nepropustnou meimbránu shora uvedeného složení a vlastností, která je Limístěna mezi a-nodou a kat-odou elektrolyzeru a vytváří »oddelený anolytový a katolytový prostor katolytový prostor je zpočátku naplněn elektrolytem a anolytovým vodným roztokem chloridu alkalického kovu. Mezi anodu a katodu se vkládá elektrický potenciál dostatečný k vytvoření proudu jedné -desetiny nebo několika desetin A/cmz, který způsobí, že ionty alkalického kovu spolu s hydratavční v-odou .migruji membránou do katolytoveho prostoru a vytváří se hydroxid alkalického kovu. Do katolytového prostoru vytvořeného mezi katodou a mem-bránou se zavádĺ kysliičník uhličitý v dostatočnom množství k převedení v podstatě veškereho hydroxidu alkalického kovu na uhličitan alkalického k-ovu, načež se uhličirtan alkalického kovu z katolytového prostoru odvádí.vynález je objasněn na připojených výkresoch. Na obr. 1 je řez membránovým elektrolyzére-m, kterého lze použít pro výrobu uhličitanu alkalického kovu způsobem podle vynálezu. Na obr. 2 je podobný řez jiného uspořádání k provádění způsobu podle vynälezu, ktere má katodový přípravek pro zavádění kysličníku uhličitého do katolytujNa obr. 3 je řez elektvrolyzéru používaného při způsobu popsaném v příkladech.Na obr. 1 je elektrolyzér 1, rozdelený Inembránou 2 na anodovou komora 3 a na kaltodovou kom-oru 4. V anodové komoře 3 je vestavěna anoda 5 v podstatě rovnoběžně s protilehl-ou memhránou 2 a je spojene s neznázorněnýrn kladným pólem elektrického zdroje anodovým vodičem B. Podobné je v katodove komoře 4 umístěna katoda 7 V podstatě rovnobežne s protilehlou membránon 2, Katoda je spojena s neznázorněným záporným pólem elektrického zdroje kat-odovýçm vodičom B.Roztok chloridu alkalického kovu se vnese do anodové komory 3 vtokem 9 a vyčerpamý roztok se vypouští výpustí 10. Vodný uhličitan alkalickêho kovu se odstraňuje z katodové komory 4 výpusti 11, zatímco vodase popřípadě pridáva do uhličitanovéh-o pro duktu vtokem 12. Vznikající vedlejší pro-dukty, chlor a. pl.ynný vodík, se odvádějí výfuky 13 a 14. Kysličník uhličitý se do katodově komory 4 přivádí do .katolytového prostoru 15 mezi membránu 2 a katodu 7 primárním vstupe-m 16. jestliže se při alternativním provedení zavádí kysličník uhličitý do katolytového prostoru 17 za katodou 7,používá se k plnění kysličníkem uhličitýmElekvtrolyzěr podle obr. 2 je podobný jako elektrolyzér na obr. 1, s tou výjlmkou, že prostředky pro zavádění kysličníku uhličitêho jsou jiné. V elektrolyzéru na obr. 2 je katodový přív~od Ba trubice, kterou se přivádí kysličník uhličitý, a vede se do duté katody 7 a s množstvím otvorů 19 v boční částí 20 katody 7 a naproti membráně 2. jak je zřejmo, tímto uspořádáním katody je kysličník uhličitý nucen procházet otvory 19 V katolytovém prostoru 15 mezi Inembránou 2 a katodou 7 a. Boční část 20 může být například vytvořena z kovové-ho plechu nebo destičky s vyvrtanou řad-ou otvorů. 19 nebo to může být plech nebo destička zhotovená ze slinutého kovu, přičemž prostory mezi časticemi slinutého kovu tvoří otvory 19. akkoliv jsou na obr. 2 otvory 19 znázorněny po cele ploše boční části 20, není to bezpodmínečně nutné, jelikož se dobrých výsledků dosahuje také tehdy, jestliže má dutá katoda 7 a -četné otvory 19 tolik-o v dolní oblasti boční části 20.Anodou 5 může být jakýkoliv běžný elektricky vodivý elekstrolyticky akti-vní materiál odolný proti působení anolytu, jak-o je gratit nebo obzvláště výhodné ventil-ový .kov,jako je titan, tantal nebo jejich slítiny mající na své-m povrchu ušle-chtilý kov, kysličník ušlechtilého kovu buď samotný, nebo v kombinaci s kysličníkem ventilo-vého» kovu,nebo jiný elektrolyticky aktivní, korozivzdorný materiál. Výhodnou skupinou anocl jsou rozmerové stále anody a jsou dobře známe a široce používané ~v průmys 1 u.Viz například americke patentové spisy číslo 3 117 023, 3 632 4498, 3 840 443 a 3 847 273. Zatímco se má používat pevných anod, dává se obecně přednost deskám z tahokovu,jelikož .mají větší elektrolytircky aktivní povrch a usnadňují vznikání, tok a odstraňování plynné-ho chloru v an-olyt-ové komoře 3.Podobně katoda 7 může být z jakéhokoliv bežného elektricky vo-divého materiálu odolného-pr-oti působení katolyrtu, jako je želez-o, nízkouhlíkatá ocel, nerezavějící ocel, titan, nikl a podobný materiál, a s výhodou má otvory sito, tahok-ov, materiál s děrami a podobné .k usnadnění vytváření toku a odstraňovaní vodíku v katolyto-ve komoře 4. estližve se, jak bude ještě uvedene, kysličnik uhličitý zavádí sekundárním vstupem 18 do katc-lytového prostoru 17 za katodou 7 a katoda celkem vzato zaujíma celý průřez k-atolyto-vé komory 4, čímž zamez-uje nebopředchází toku katolytu, pak je důležité,aby měla. katoda 7 otvory tak, aby kysličník uhličitý mohl být unášen katolytovými proudy do katolytového prostoru 15 mezi membránou 2 a kaltodoru 7. vPermeabilně selektivní, katexová, hydraulicky nepropustná membrána 2 má shora uvedené .složení.Obzvláště výhodné jsou membrány, které mají absorpci vody okolo hmotnostně 25 0/0 nebo větší, jelikož membrány mající menšíasbsorpci vody vyžadují vyšší Voltové napětíV elektrolyzéru za dané hustoty proudu a jsou proto méně účinné .se zřetelem na celkovou spotřebu energie. Podobné membrány mající tlouštku filmu nevrstveněho okolo 0,2 mm nebo Větší, vyžadují vyšší voltáž při způsobu podle vynálezu a proto jsou také méně výhodné. Protože se v průmyslových elektrolyzérech používá membrán s velkým povrchem, imembránový film se laminuje nahydraulický propustný elektricky nevodivý, ínertlní výztužný materiál nebo se do takového materiálu naimpregnuje, přičemž výztužným materiálem jsou tkané nebo pojené látky z vláken asbestových, skleněných z tefl-onu nebo z podobného materiálu. Ve složené .membráně z filmu a látky je výhodné,aby se vrstvením vytvořil celistvý povrch filmové pryiskyřice na obou stranách látky k předcházení vzniku ztrát v důsledku. prosakování látky. Udávaná tloušťka filmu membrány je dána součtem tloušťek obou filmů.Příprava a typické použití membrán Nafion jsou popsány v amerických patentovýich spisech č. 3041 317 a 3 282 875, v britském patent-ovém spise č. 1184 321, v německé vyložené přihlášce 2 251 5 x 50 a v-e firemní literat-uře DuPont technical bulletin XR Perfloro-sulfonic acid membranes, vydané 1. X. 1969.Iakkoliv se způsob podle vynálezu může provádět kontinuálně nebo přetržitě,provádi se z praktických -důvodů zpravidla kontinuálně, a proto následující popis pracovních parametrů je zazměřen zvlaště na kontinuální proces, ale údaje se tedy samozřejmě vztahují na popřípadě přetržitě prováděný způsob podle tohoto vynálezu.způsobu podle vynálezu se může použít pro příprava. jakéhokoliv uhličitanu alkalického .kovu, odpovídajícího chloridu »alkalického kovu. Tedy uhličitan sodný, draselný a lithný se připravují z chloridu sodného,idraselného nebo lithného. jakkoliv se současně v jednom elektrolyzéru může vyrábět směs -uhličltanů alkalickýoh kovů, je požadavek na tyto směsi omez-ený, a proto se způsobu podle vynálezu používá především na výrobu každého jednotlivého uhličitanu.ako při běžné elektrolýze halogenidu alkalického kovu za vzniku chlo-ru a hydroxidu alkalického- kovu a vodíku, se chloricl alkalického kovu vnáší clo .anodové komory a ve formě vodného roztoku se stává anolytem, běžně označovaným jako solainka. So lanka se zpravidla okyseluje kyselinou, jakoje chlorovodiková kyselina, na hodnotu pH okolo 3 nebo menší ke snížení vývoje kyslíku na minimum na anodě a ke snížení na minimum vytváření nerozpustných sraženírn na povrchu membrány nebo v membráně z polyvalentních kationtových nečistot, které mohou být přítomny v .solance, jako jsou vápenaté a hořečnaté ionty, .a které by zmenšova-ly ,integritu a propustnost membrány pro- ionty alkalického kovuAlternatívne nebo kromě uvedeného řízení h-odnoty pH se může nepřiznivý Vliv polyvalentních kationtových načisto-t snižovat přísadon sloučenin schopných vytvářet při hodnotě pH větší než 5,5 nerozpustný gel v solance s uvedenými polyvalentními kationty na styčné ploše anolytu a .membzrány, přičemž je gel reversibilní při hodnotě pH menší než 3,0, jak je popsáno v .americkêm patentovém spise č. 3 793 163. Příkladem takové gelotvorné slou-čeniny, které lze použít při způsobu podle tohoto vynálezu,.js~ou fosforečnany alkalických kovů, ortofosio-rečnany a metafosforečnany mající s výhodou stejný alkalický kov jako .solankaj nebo forma volné kyseliny těcht-o fosforečnanů. Použití takových gelotvorných sloučenin je obzvláště účinné a tudíž výhodné, jestliže má membránový film tlouštku 0,2 D mm nebo menší, protože se predpokladá, že takové gely napomáhají snížit obsah chloridu jako.nečistoty v konečnézm uhličitanu. Proto v případech, kdy so-lanka obsahuje malé množství polyvalentních kationtů nebo neobsaihuje žádné polyvalentní kati-onty, může se nějaký přidat do solanky, aby se mohl vytvořit vodou bobtnajicí gel na membráně na jejím styčném povrch-u s anolytem.Zpravidlar se dává přednost provedení, při kterém se »solanka dávkuje do nasycení .nebo těsně k nasycení, aby byla koncentrace an-olytu maximální a tim se požadavky elektrolyzéru na napětí snížily na minimum. Koncentraci anolytu ovlivňuje také rychlost dávkovánísolanky a proudová hustota v elekt-rolyzéru. Rychlejší přivádění solanky zvyšuje obsah pevných látek v anolytu, zatímco vyšší proudová -hustota naopak mnohem rychl-eji snižuje obsah pevných látek v anolytu. V ideálním případě jsou tyto tři vzájemné se ovlivňující parametry volený a řízeny tak, že anolyt v každém danom okamžiku má .konoentraci pevných látek asi 75 0/0 nebo vyšší se zřetelem .na nasycení ke snížení potřeby .napětí e-lektrolyzéru na minimum. Koncentrace anolytu nižší .než 75 se zřetelem na nasycení jsou ovšem také vhodné, jsou-li napětí elektrolyzéru přijatelná.V katodové kcsmoře 4 má být první elekltrolyt vne-sen při počátku procesu k vytvoření počátečního katolytu elektrolytem s tímtéž alkalickým kovem jako solanka, jestliže je žádaný-m produktemjediný typ uhličitainu alkalickéhoí kovu. Má-li být nejrych-leji dosaženo rovno-vážnych podmínek pro 214871cesu, má dále být tímto elektrolýteim uhlí čitan. jestliže jeden nebo oba tyto požadavky nejsou důležité, pak ovšem lze použit jiných eulektrolytů, majících kationty různých alkalických kovů a/nebro aniontove podíly ve formě hydroxidů nebo kýselýcvh uhličita» nů. ak uvedeno, tento elektrolyt se zavede pouze jednou na začátku procesu, jelikož v průběhu. elektrolýzy se katolyt kontinuální doplňuje ionty alkaliCkéh-o kovu vnets-ené so~lanky.Při způsobu podle vynálezu se kysličník uhličitý přivádí do katolytu tak, že reaguje s hýdrotidem alkalického kovu vytvořeným z iontů alkalickéwhc- kovu prostupujíoích membránou 2 a z hydrsxylíových iontů výtvářený-oh na katodě 7 napřed v katolytovém prostoru 15 mezi membránou 2 a katod-ou 7. Toho se nejúčinněji dosáhne přímývm připouštěním kysliční-ku uhličitého do prowstroru katolytovéhc- 15. V elektrolyzéru podle obr. 1 se to-ho dosahuje .nejvýhodnéji připouštění-m kysličníku uhličitého do kat-odove komory 4 pouze primárním vstupem. 15 Jinak, méně výhodné, jelikož může dojít ke znerčištění plynného vodíku, který je vedleším produktom, a účinné jen u. -elektrc-lŕvzéru s dobrou birkulací kato-lytu, p-řipouští se Veškerý kysličník uhličitý do katodové komory 4 pouze sekundárním vstupom IB a kysličník uhličitý je unášen katolýto-vými proudy vytvořenýimi vývin-em voxdíku a pro»bubláváním podá a skrz katodu 7 která,jak -býlo popsáno, je normálně děrov-anwáj do katolytového prostoru 15. inak lze .k přiveclení potrebného kysličníku «uhličitéh.o~ .do katolytového pro-st-oru 15 použít obou vstupu 16 i 16. U eĺektrolyzéru na obr. 2 se příivâdí kýsličník uhličitý, jak bylo vysvetlenie, .do k-atolyrtoveho prostoru 15 četnými otvory 13 v povrchové část-i 20 katody 741, .která je drutá, naproti membráně 2.Množství kysličníku uhličitého zavedené do kat-olytového prost-oiju 15 má být takové,aby se vytvorilo alespoň V 99 žádaného množství uhličitanu, jestliže se má dosáhnout vysoke účinnosti proudu, to znamená okolo 93 0/0 a vyšší. většinou se však dáva přednost použtí kysličníku -Lihličitéhuo v množství ivytvářeijícím 97 0/0 .nebo více uhličitanu alkalickêho kovu, jelikož proaudová učinnost je v tomto oboru maximální a robecně se pozoruje, že má být větší než 95 . Z tohoto důvodu se ideálně a s výhodou pou« živá přesně stechiometrického- množství kysličníku uhličitého pro výrobu v p~odstatě pouze uhličitanu. jestliže se použije menšího množství, než je mnołžství stechioumetrické,obsahuje prordukovaný uhličitan menší množství hydroxidu alkalického kovu, zatímco při použití většího množství kysličníku uhličitého, než je množství steohiometrické,obsah-uje produkovaný uhličitan menší množství kyseléh-o uhličitanu.Při způsobu podle tohoto vynálezu má býtpoužívaný kysličník uhličitý 100 včistý, nebo má být ~smíšen s jinými inertními plyny,jako je »dusík neho kyslík, jestliže se například používá plynu .přwipraveného spalováním uhlí, .plynu, ropy a podobné, jakožto zdrojů kysličníku uhličitého. Avšak použití takového kysličníku uhličitého je méně výhodně, jelikož znečišťuje vodík, ktorý se zís« ka jako vedlejší produkt, a z tohoto důvodu se takto připravenêho kysličníku. uhličitého nepoužívá, jestliže se má získat vodík vysoké čistotyŠířka katolytového- prostoru 15 mezi mem~ bránou 2 a katodou 7 je ideálne taková, ,aby vzdálenost membrány a katody minimalizo vala potřebnou voltáž v elektrolyzétru k nastavení .a udrženi požadované hustoty pro-u du v elektrolyzéru. Obecně za jakýchkoliiv pracovních, podmínek V elektrolyzéru se volitá-ž elektrolyzéru mění s touto vzdálenosti s optimem zavislým primárne na hnstortě proudu v elektrolýzéru. a sekundárne na .čistotě powžtéhe» kysličníku uhličitého. V důsledku pokrý ání kvat-ody 7 plynom, k čemuž docház( vývojom »a probubláváníní ivodíku a v důsledku ukládání kysličníku uhličitého v katoly 5 m pircstoriv, 15, kteréžto- oba jevy vz-růstaji se vzrůstající hustotou Apronrćlu,musí šířka katolytovéhío .prostoru 15 obecné vzrůstai se vzrůstající hustotou elektrolytického proudu, jestliže .se má .dosáhnout minimélního napětí V elektrolyzér-u. jen-titže se použije lcysličníku ithlivčitého, který obsahuje jiné plyny, jako například kouřovêho plynu., pak musí být tato vzdále nosi take větší ke kompenzaci pokrýväní kat-ody plyn-em, které je výsšledkem prítomnosti těchto znečíštujících plynu. Zoela jiným tak» torem, -OVIÍVÍÍUÍÍCÍID tuto optimální vzdialetehdy, když se zavadí toliko kysličníkxuhličitý nebo kdyžse zavádí primárne na vdno elektrolyzérru. Elektrolýzety mající vysoký pomer výšky Ik šířce vyžadují obecně větší šírku z praktického hlediska, jestliže se berou v úvahu všechny vzájemné souvisejí~ ci faktory, se má vzdálenost memhrány 2 a katody 7 v katolytovém. prostoru volit tak,aby pracovní napětí elektrolyzéru nepřekr-ačołvalo -o více než o 1 D 0/0 minimální napětí,zjištěná při použití optmální vzdálenosti. je~stliže .se bewrou v úvahu tato kritéria, je šířka katodovéhc- prostoru 15 0,25 ,až 2,5 omi na hustotu prouršlu v elektrolyziéru v oboruPokud jde o vzdálenost anodý 5 od membrány 2, je tato vzdälenotst ideálne minlmál~ ní k dosažení velké proudové účinnosti se zřetelem na vývin chloru a kromě toho má být dostatečně velká k umcžnění cirkulahve ano-tyto a k vytvoření vodou zbobtnalého gelového povlaku, který byl již p-opsén. jestli~ že bereme v úvahu tyto skutečnosti, je nor~ málně použitelná minimálni vzdálenost 0,127 cm. Vzrůstající vzdálenost anody a

MPK / Značky

Značky: alkalického, uhličitanu, elektrolyzéru, přípravy, způsob

Odkaz

<a href="http://skpatents.com/13-214871-zpusob-pripravy-uhlicitanu-alkalickeho-kovu-v-elektrolyzeru.html" rel="bookmark" title="Databáza patentov Slovenska">Způsob přípravy uhličitanu alkalického kovu v elektrolyzéru</a>

Podobne patenty